epd.zbytky.net

Jméno:

Jarka
E-mail:jarka (zavináč) ostavbe (tečka) sk
Datum:11.05 2011 00:05
 
Vemi pekne zdokumentovan!


Jméno:

Petr Holeček
E-mail:peholecek (zavináč) volny (tečka) cz
Datum:15.01 2011 17:50
 
vzduchotsnost zsuvek lze tak vyeit jejich vymaznm silikonem.Dlal jsem Blover-door test jet ped zateplenm a pestoe z nkterch zsuvek foukalo, tak test vyel.Pedpokldm, e po zateplen to bede lep, ale radji ty netsn zsuvky pesilikonuji. Zkuste to taky....


Jméno:

Petr Hudec
E-mail:info (zavináč) pro-pasiv (tečka) cz
Datum:11.01 2011 23:28
 
Jak jste sprvn poznamenal, ty netsnosti pes zsuvky souvis s poruenou vzduchozsnc vrstvouomtka, parozbrana a pod.). Pi blower door testu je to jet patrnj!!! Bu se mohou do stvajcch zsuvek instalovat vzduchotsn pouzdra a nebo rovnou star el. krabice vymnit za nov a to vzduchotsn. Pokud budete mt zjem, nevhejte se na men obrtit, mm je ve svm sortimentu, ppadn je monost je piobjednat. Mete se podvat na www.pro-pasiv.cz

Jméno:

yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:10.01 2011 22:05
 
Zdravm, to je to netsnostmi domu. Vzduchotsnou oblku tvo vnitn omtka a jestlie mte drovan cihly, tak pi zabudovn drovanch elekrokrabic vznikaj kanly, ktermi proud vzduch. Bu pr existuj njak vloky do elektrikskch krabic, nebo jako j jsem utsoval dry v krabicch tmelem na parozbranu. To foukn nen jedin problm. Pokud ze zsuvky nefouk, tak to me znamenat, e zn naopak tepl vnitn vzduch vyfukuje ven.

Jméno:

Olga
E-mail:olgah (zavináč) post (tečka) cz
Datum:05.01 2011 19:59
 
Dnes jsem pila na hroznou vc venku foukalo a u ns v nov sti domu tak a to z vypna a ze zsuvek.m to bude- nevte.Dkuji

Jméno:

yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:21.10 2010 21:13
 
Ahoj bobe, kontakty jsou uvedeny v odkazech. Pokud bys poteboval njakou konzultaci, tak se sta ozvat radji na mail, nebo se meme domluvit i na osobn schzce. S tou cestou je to tak jak pe, mm jen pjezdovou komunikaci, kter je na mm pozemku. elov komunikace mus nejsp splovat njak kritria a cenov bude asi dost odlin. Nejlep by bylo domluvit se s ostatnmi stavebnky a o nklady se podlit, ale nkdy je to sp vymhn nklad. je pozemek cesty? Pokud tvj, tak to lze eit vcnm bemenem za platu.

Jméno:

bob
E-mail:dumvsenove (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:18.10 2010 14:02
 
Ahoj, cenm si takovch lid, jako jsi ty, kte se podl o sv know how a vnuj tmto prezentacm a fru tolik svho drahocennho asu. J jsem ve fzi projektov dokumentace a pprav. Budu stavt NED akoliv z jinch materil, ale na tvch strnkch je spoustu dobrch rad a inspirac. Dle m meilovky je patrn, e budu stavbu realizovat v enov u Ostravy, tzn. kousek od tebe a pokud se podl o njak kontakty a reference, budu ti vdn. V tto chvli eme pjezdovou komunikaci. Ty m 80m j cca 40m. Kdo ti na ni dlal projekt a kolik by mly init nklady na vstavbu? M toti pesvduj, e se pod 0,5 mil nedostanu. Neznm stavebn zkon, mon m pouze sjezd a pstupovou cestu, nm nadil stav. ad veejn pstupovou elovou komunikaci (z dvodu, e z n bude pstup ke tyem domm). Zatm dky, snad jet funguje na fru po del dob.

Jméno:

yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:20.05 2010 09:06
 
Tch tmel jsem pouval vc. Nejdv od Juty Jutafol Mastic a pak od Den Bravenu zelen lepidlo na parozbranu profi. Existuje i bl verze (neprofi), ale ta je moc dk a nejde pry z rukou. V krabici je tch dr jako eeto, protoe jsou pipraveny na vylomen plastu. Zbytek je od prochzejcch kabel. Pokud je krabice ve spe mezi chihlami, tak z n podle mn mus fuet (mn se to tak dokonale do sdry usadit nepodailo). Pokud je uprosted cihly, tak zle na duhu cihel a typu zdn. Nejlpe je dostat to do stavu uzaven oblky domu a pi podtlaku vlhkm hbetem dlan kontrolovat, jestli fu.
S tmi omtkami a k podlaze je to fakt problm. Mlo to tak bt, ale mm tam zub kvli rozdln velikosti ytongu a kb-bety. Spry mezi cihlami jsem sice lepil lepidlem, ale stejn tam doke profukovat. Omtky by mly bt odshora a dol a pak nen problm s klasickm vylitm podlahy. J te musm dodaten tmelem utsnit mezeru mezi podlahou a stnou.

Jméno:

Zdenda
E-mail:zdenda (tečka) silar (zavináč) atlas (tečka) cz
Datum:16.05 2010 19:31
 
Zdravm, jet jsem se chci zeptat na typ tmelu, kterm jste utsoval ty el. krabice, v el. krabice jsou asi tyi otvory, to jste utsoval u kad krabiky vechny otvory?:). A jet jedna vc, koukal jsem na vaich fotkch, e omtky v pzem nemte a k podlaze, ml jste njak zvltn postup pi provdn podlah - utsnn mezi omtkou a podlahou, nebo jste podlahy vylil standardn jak se to dl.
Dky za odpov, s pozdravem Zdenk ilar.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:30.04 2010 09:54
 
Ahoj, ta parozbrana pes cel strop byla proto, abych minimalizoval mnostv pechod strop-parozbrana a tm taky mon netsnosti (blower door test). Z dnenho pohledu si myslm, e asi rozdl mezi variantou parozbrana v kad mstnosti nen rapidn, ale problm by asi nastal pi tahn kabel a husch krk stropem. Pak by se musely dodaten dlat do parozbrany dry mezi mstnostmi a toho jsem byl ueten. Leda to vymyslet jinak, ale minimln kabely osvtlen pes parozbranu projt mus a ty dry se mus dost peliv zalepit.
Ten dvojit rot na vatu jsem dlal z hranol 50x100 a ku jsem dal tum podle ky vaty (aby nevypadvala. Hranoly se chytaly vruty 6.
Jakou mezeru mezi parozbranou a cihlou m na mysli? Pokud pky, tak nad posledn r jsem dal kartny, aby mi zednci pi omtn neprotrhli flii a taky aby se nhodou nepotrhala parozbrana pi pohybu vlivem vtru (mm to dost natsno).
Pokud nejsou ty cihly pevzan do kapes, tak se ty tum nerezov psky pouvat mus, chytal jsem je do nosn zdi hmodinkami.

Prci zdar

Jméno:

tichý josef
E-mail:josefek (tečka) t (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:27.04 2010 22:52
 
Zdravm na sever Moravy.Od t doby co jsem byl s manelkou u Tebe na nvtv v zim se stavba naeho domu pohla a te bych se chtl zeptat, pro jsi nejdve dlal izolaci stechy a podkrov + parozbrana a pak teprve pky.Chystm se zdt pky a nevm jak to udlat. Jestli pky a pak izolaci stechy nebo opan.Budu zateplovat tak jak Ty. Mezi krovy a pak 2x devn rot.Jak by jsi mi poradil, prosm ?A pak jet si nevm rady, do jak vky vyzdt pky kdy udlm nejdve izolaci a pak pky a nebo naopak.Myslm tm vku cihly vi parozbran.Co jsi Ty udlal s mezerou, kter vznikla mezi parozbranou a cihlou ?Vidl jsem to na Tvch fotkch.Pouval jsi ty plechov stnov spony k lepmu spojen pky s obvodovou stnou?Stavm tak z VPC.Dky za odpov, Josef z Valaskch Klobouk.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:26.04 2010 12:00
 
Zsuvky se utsovat mus, je to velk netsnost. Pr existuje do zsuvek njak tsnc vloka nebo speciln krabice. J to nezjioval a krabice jsem utsoval tmelem na lepen parozbran. Tsnn jsem provdl a dodaten, kdy jsem VZT v dom udlal podtlak (pi ucpn sn) a z krabic jde pak detekovat, jak z nich fouk (nejlpe hbetem vlhk dlan). Fouk skoro ze vech a dokonce i z krabic ve vnitn nosn zdi (osobn je mi zhadou kudy se tam vzduch dostane).
S kanalizac problm nevidm, je odvtrvan nad stechu a klapku podle m nepotebuje. Vzduchotsn je oddlen zavodnnmi sifony (jinak by se il po dom pach).

Jméno:

Zdenda
E-mail:zdenda (tečka) silar (zavináč) atlas (tečka) cz
Datum:19.04 2010 21:45
 
Zdravm, jet bych se rd zeptal ohledn rozvod el., utsoval jste njakm zpsobem zsuvky a vypnae? Pedpokldm, e omtka vm tvoila vzduchtsnou vrstvu, tak v mst zsuvek by mohl nastat problm. Na svm RD prv provdm rozvody el, koukal jsem e existuj krabice s tsnnm, nebo se to d utsnit tmelem i pskou. A tak jsem se chtl zeptat jak mte odvtranou kanalizaci, bn se to dl komnkem nad stechu, v naem ppad je to obtnj:), zptn klapka?
Dky za odpov.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:16.04 2010 08:09
 
S prac projektanta jsme byli spokojeni. Projekt jsme postupn dolaovali a na stavebn ad byl podn po 6ti mscch od podepsn smlouvy piem nkter vkresy byly k dispozici pro vyizovn na adech i dve. Pozdji jsme jet obdreli provdc projekt. Termny zhotoven si ale nejprve ovte u projektanta. Dneska je nval \"zelen sporm\" a projektanti jsou vtinou i dost vyten.

Jméno:

Libor
E-mail:libor (tečka) tobola (zavináč) centrum (tečka) cz
Datum:13.04 2010 08:05
 
Dobr den, ji ped nedvnem jsem se inspiroval Vam pstupem k bydlen a tudi se ptm. Projekt Vm vypracoval fa Panda Projekt - jak jste s jejich prac byl spokojen a jak dlouho jim trvalo vypracovn projektu? Chystm se toti na zadn vypracovn projektu k DR a nevm na koho se obrtit, abych neprohloupil. Dkuji L

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:29.03 2010 10:35
 
Tko, to je bohuel na tch cihlch to blb. Ml jsem pjenou drkovaku s diamantovmi kotoui a tm to lo. Nco jsem dlal i flezou s diamankem a bouracm kladivem.

Jméno:

Zdenda
E-mail:zdenda (tečka) silar (zavináč) atlas (tečka) cz
Datum:25.03 2010 10:14
 
Dky za info, jet jsem se chtl zeptat jak jste ezali drky do VP cihel pro rozvody EL a instalac? Dky.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:22.03 2010 21:40
 
Zdravm, rozvody VZT jsme dlali a po omtkch (tucch). Prostupy u byly ve zdivu pipraveny.
V podlaze je cca 28cm EPS ve skladb od zem 13 + 13 + 2. V prostedn vrstv EPD, kde se tahaly rozvody VZT a vody, byly tabule rozznuty na spodnch 8 a hornch 5 cm. V t 5cm vrstv jsou umstny rozvody, voda je v 8cm vrstv, kanalizace rzn. Rozvody vody a VZT se nikde nek.
V domeku u pl roku bydlme, klima je dobr a akumulace velik a pi trvalm bydlen nen na kodu. Potal jsem to kdysi - cca 200t akumulan hmoty domu.

Jméno:

Zdenda
E-mail:zdenda (tečka) silar (zavináč) atlas (tečka) cz
Datum:19.03 2010 09:11
 
Zdravm,
narazil jsem na vae strnky a zaujali m, protoe stavm tak ENP dm, jsem ve fzi hrub stavby (budu osazovat okna) a skladbu obvodovho plt mme prakticky stejnou:),. Mm jen dotaz ohledn rozvod vzduchotechniky, dlal jste je a po omtkch nebo po tukch? V jak vce mte vedeny rozvody vzduchotechniky, ZTI instalac a EL. Podle obrzk jsem koukal nkde v prostedn vrstv. U bydlte? Jak se chov vpenopskov stna, jak akumuluje? Obvodovo zdivo mm tak z VP cihel otl 240 mm.
Dky za info, Z ilar.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:06.01 2010 11:30
 
Jak je to s extrukem nevm, tum e na nj je speciln lepidlo. My pouili desky perimetr (zelen nebo rov hust polystyren), kter jsou ureny do zem, ty lepili na buchty flexibilnm lepidlem ke ztracenmu bednn a kotvili hmodinkami. Spodn hrana desek se opr o betonovou patku, kter je ir ne na n postaven ztracen bednn. Desky jsou tum v zemi do hloubky 50cm, samotn patka u izolovan nen. Perimetr vychzel tehdy tum na polovinu ceny extruku.

Jméno:

Zlatka
E-mail:zlatkakolin (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:05.01 2010 09:28
 
Dobr den,
chystm se stavt RD a prosm o radu jakm zpsobem zaizolovat extrudovanm polystyrnm zkladov psy (do hlobky 80 cm), na kter pijdou dv ady ztracenho bednn. Zajmal by mne postup. Omlouvm se za laick dotaz.

Zlatka

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:14.12 2009 23:09
 
Zdravm, dk za pochvalu. Popu stav, kter jsem bu odpozoroval nebo zjistil od Atrey a dodavatel. RK2 m vstup na zen 230V serva SR a jeho chovn a parametry se nastavuje na ovldacm modulu CP-07 v servisnm menu.

Pokud je zemn registr (nebavm se o proveden s cirkulanm vceservovm pepnaem), tak se mezi fasdn vstup a ZR pipoj Tkus se servem, v ovladai CP-07 se nastav reim serva ZR a mezn teploty nap. 0 a 24 stupn. Jednotka si pak sama d, kdy je servo pepnut na fasdu - vtr a venkovn teplota je v rozmez 0-24 stup, nebo na ZR - nevtr nebo je venkovn teplota pod 0 (ohev vzduchu v ZR) nebo nad 24 stup (chlazen). Tkusy existuj 3 typy podle toho kter hrdla jsou na sn a kter do jednotky a ze kter strany je fyzicky servo.

Pokud nen ZR, tak se vstup erstvho vzduchu pipoj asi pmo bez klapky se servem. RK2 m v sob na vstupu spaenou klapku pro mix cirkulanho a erstvho vzduchu. Pokud nevtr, tak se naplno oteve cirkulace a uzave erstv vzduch. Myslm si, e tam to servo klapky nemus bt a funkci to neovlivn. Vidl jsem ale i dodvku materilu, kde byla samostatn klapka ovldan servem zejm na vstup erstvho vzduchu. Servo pak pi vtrn oteve sn z fasdy a po skonen vtrn se sn uzave. Toto nezle na teplot.

Kdy jsem z dvod zatopen ZR pepnul chovn serva na reim bez ZR, tak se mi vlastn Tkus chov jako obyejn klapka se servem, kdy v poloze ZR je vstup uzaven (u mn doslova - vodou). Na venkovn teplot v tomto ppad chovn nem vliv.


Jméno:

Jiří Veršecký
E-mail:J (teÄŤka) Veršecký (zavináč) seznam (teÄŤka) cz
Datum:13.12 2009 12:56
 
Text pspvku
Dobr den, chtl jsem se zeptat jak mte vyeeno pepnn vstup sn do rekuperan jednotky (z venku a zem. registru). Podle fotografie to asi zajiuje servo. Mohl byste to popsat podrobnji? Pedem dky.
Jinak jste postavil moc pkn dm a strnky jsou tak bezvadn.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:08.12 2009 14:14
 
K tm dotacm jet zjiuji njak podrobnosti a mon nebude a tak nereln jejich podmnky splnit (pi relativn mal investitici). Brzy budu vdt vc.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:01.12 2009 20:41
 
Blahopeji k akn rodin, takov je k nezaplacen. Po zelench dotacch jsem se pdil, ale bohuel pln elektrick dm nespln poadavky na primrn energii 60kWh/m2 plochy za rok, by jinmi parametry to pasivn standart spluje. Pemlel jsem, co by s tm lo udlat, ale solr na vodu to nevytrhne, solrem topit je blbost, plyn je taky pase. Jedin 2 een, jak by to lo realizovat by asi byl peletkov kotel (nevm jestli jde provozovat bez akumulace), nkter vtrac jednotka od Nilanu s tepelnm erpadlem nebo mon njak levnj certifikovan tepeln erpadlo.

Jméno:

tichý josef
E-mail:josefek (tečka) t (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:29.11 2009 21:50
 
Ahoj staviteli.Ozvm se po del dob.U mme postavenou komplet hrubou stavbu a jet zkusme vybetonovat schody do podkrov.Vechno jsme si dlali pln sami.Mm velmi zkuenho otce a tyi schopn bratry.Uetili jsme tm spoustu penz.Chci se T zeptat,zda jsi dal o njak dotace. Teba Zelen sporm.
tak ahoj.Josef.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:27.10 2009 13:11
 
Nafotil jsem ho a pidal. Rozumnji to vyfotit nelo.

Jméno:

Peter H.
E-mail:dutchman78 (zavináč) gmail (tečka) com
Datum:26.10 2009 15:42
 
Ahoj, dakujem za radu s pripojenim kotla, je to tak ako si hovoril. Tvoja stranka a fotky mi velmi pomohli pri montazi ATREA. Ak by som este mohol pootravovat, fotografie pripojenia bojleru nahodou nemas? :-)

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:25.10 2009 19:54
 
Zdravm, tyhle kamna vidm poprv, ani jsem k nim na internetu nenael njakou dokumentaci. Pokud ji mte v el. form, tak mi ji polete na mail, kouknu, ale osobn si myslm (podobn vci mne iv), e GSM zen je urit doplnk zazen (za pimen vysok penz), kter se mus koupit. Mon ale e vzhledem k cen tch kamen u bude jeho soust. Je nkde na kamnech nco jako zsuvka na SIM kartu? Kadopdn nejlp bude obrtit se na toho prodejce, bude o tom vdt nejvc.

Jméno:

Rozbroj vladimír
E-mail:vladimir (tečka) rozbroj (zavináč) atlas (tečka) cz
Datum:23.10 2009 16:19
 
Text pspvku. Koupil jsem kotel na peletky zn.PALAZZETTI Clemy Std.Prodejce mn ujistil ,e kotel lze dlkov ovldat z jin msta, vzdlenho od msta kde se nachz kotel a to mobilem .Mj problm je v tom ,e nemm k diposici nvod jak toto provst. Z nvodu obsluhy kotle to nen jasn.Obracm se dosti zda mi nemete pomoci kde zskat potebnou informaci .Dkuji.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:21.10 2009 15:31
 
Ahoj, koukal jsem na to a pokud to chpu sprvn (nejsem topen), tak ty ventily jsou tam jen v ppad, e je na okruh topen pipojen teba i teplovodn ebk v koupeln a v koupeln je tak navc idlo TR2. Pak elektronika hld teplotu i v koupeln a pro jej vytopen si stopne pvod vody do RK2.

Pokud m jen elektrokotel a v koupeln samostatn elektro topen, tak to tam nen poteba. S kamardem to mme stejn a funguje to ok. Jen nevm, jak je to s expanzkou - jestli nen v kotli a pak mus bt extern a jak velk. Ale ty ji asi m v kotli. Kotel Rejnok ji m taky v sob, take v rozvodu mm jen 2 ventily, filtr a 2 automatick odvduovky.

A bude chtt pomoct z rozchozenm, tak se ozvi (me i skype: radim2tej)

Jméno:

Peter H.
E-mail:peter (tečka) hulaj (zavináč) gmail (tečka) com
Datum:21.10 2009 13:01
 
Ahoj, snam sa tie svojpomocne sprevdzkova Duplex RK2 a mm jednu otzku, kee mme rovnak zapojenie elektrokotol (ja mm Thermona EL8) + Duplex, bez rebrkov.

Atrea na svojich schmach uvdza pred vstupom topnej vody do jednotky aj poloku EUV - Elektropohon Honeywell MT4-230. Na fotografiach som ho nevidel, nie je potrebn ho osdza?

akujem

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.10 2009 20:32
 
Na hydroizolaci je celistv vrstva EPS 13cm. Nad n je druh vrstva 13cm a v n jsou umstn zapskovan trubky s izolac. V t sam vrstv jsou i kanly s rozvody vzduchu, jen jsem musel ty desky znout na 8 a 5cm. Nakonec nad vm je vrstva 1-3cm EPS (aby se udlala rovina pro anhydrid).

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:10.10 2009 19:00
 
Opet zdravm po cese a kolaudaci tise zavidim :) Mohl bych se zeptat, jak jsi delal rozvody vody v prizemi, mas je dane ve vrstve podlahoveho polystyrenu nebo je mas polozene prakticky na lepence a polystyren je kolem trubek vyrezany. Diky.

Jméno:

Mara
E-mail:marekbednardc (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:13.07 2009 12:25
 
Supeeeer. Diky :-)

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:08.07 2009 09:21
 
Ahoj, pidal jsem k fotodokumentaci odkaz na aktualizovan zip archv (vpravo nahoe)

Jméno:

Mara
E-mail:marekbednardc (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:02.07 2009 09:19
 
Cus Yetti. Myslis, ze by slo na stranky umistit odkaz ,,stazenim vsech fotek,,? Rad bych se chtel pohodlne a rychle podivat na fotky na mistech kde neni internet.
Takovej paket fotek ve formatu ZIP, kterej bys vzdycky aktualizoval. Co ty na to?

DIK

Jméno:

josef T
E-mail:josefek (tečka) t (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:16.06 2009 08:33
 
Ahoj staviteli.Chci si s Tebou domluvit na nvtv Tvho domu.Mm te volno a spojil bych to s nvtvou u pbuznch.Bude-li souhlasit ozvi se mi na mail a domluvme se.Mj se.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:23.04 2009 22:45
 
Pedpokldm, e DE je Nmecko. To mm na mle daleko, jsem z Ostravska. Bohuel neporadm.

Jméno:

Andrej
E-mail:a (tečka) titov (zavináč) ewcoo (tečka) com
Datum:21.04 2009 10:16
 
Dobr den, neporadte kde v DE mu sehnat Pnosklo?
esk dodavatel jsou na nic. Dkuji.
a.titov@ewcoo.com

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:13.04 2009 22:49
 
Ml jsem te malou pauzu, rozrostla se mi rodinka. Njak fotky tu pak dodm.

Jméno:

Marek
E-mail:marekbednardc (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:07.04 2009 10:21
 
Hoj Yetti,
kdypak budou dalsi fotecky ???

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:05.03 2009 09:41
 
Zdravm, j cihly poptval jak pes internetov stavebniny, tak pes mstn stavebniny. Slevu si u nepamatuji, byla ale asi 20 procent od mstnch stavebnin, doprava od KMBety zdarma. Drky do cihel jsem dlal jen pro elektriku, vodu jsem a na mal vjimky tahal v podlaze a stoupakami v technick mstnosti.

Rodinn domky se v Nmecku z t 175 dlaj, tak njak tu elektriku mus taky do tch cihel nacpat. Vodu bych asi tahal jinudy.

Co se te 16DF, tak pokud m velk svaly nebo jeb, tak je to super. J z nich (zednci) dlal pile a super.

Tu prvn adu jsem tak od boku pro mj domek spoetl na rozdl ztrty cca 200W. Pedpokldm, e bude zateplovat zvenku a do zem, tak by to snad skousnout lo. S pnosklem souhlasm, m to na uritch mstech vychz na chlup a ta cena je extrmn. Heluz a podobn materily bych osobn do prvn ady nedval.

Okolo oken bych to eil celou cihlou a ten kousek co zbude doznout velkou flexou nebo dodlat maltou. Ideln mt otvor na modul cihly. V Pkazech jsme se byli podvat na okna ve vrob. Zastavit se na kus ei mon je, sta se ozvat na maila.



Jméno:

josef tichy
E-mail:josefek (tečka) t (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:03.03 2009 21:30
 
Ahoj Yetti.Te se rozmlm od jakch webstavebnin koupit vpc.Ptal jsem se i clovka,kter d prodej tch nmeckch KS cihel.Cena ze zavodu v nmecku je pkn,ale doprava to prodra.Konkrtn:Tloutka 175 mm stoj 547 k/m2,tlouka 240 mm stoj 667 K/m2.Je to cena s dopravou a bez DPH.Ten pn mi kal,e na rodinn domek v pohod sta 175 mm.Ale jak pak do toho dlat njak drky??Z 240 mm se pr stav nkolika patrov domy!!! No,nevm,mm svj nzor a ten se pikln k tm 240 mm.Jak je Tvj nzor?Jinak nejlevnji te vychzej VPC km beta u MINISTAVEBNIN.Kde jsi ty cihly kupoval Ty? Pemlm jet jak vzt,zda del (16DF)nebo krat (8DF).Cenov to vyjde na stejno.U tch 16-tek je pece mn spr a pak by stavba mla bt pesnj,ne?Kdy pominu tu hnotnost. :(.Prvn r asi eit nebudu,EPD nestavm,tam se to promtne vraznji do tep.ztrt.Chtl bych NED.Ale to pnov sklo bych tam urit nedval,VPC maj pevnost na tlak 15 Mpa a jsou pkn tk a Foamglas Perinsul ma na tlak \"jen\" 3,5 Mpa.Souhlasm s Tebou.Kdysi m napadlo jestli by nebylo dobr tam dt teba Heluz 240,kter m na tlak 10 Mpa a vysypat jej perlitem.Ale kad a si dl jak chce.Budu stavt ve VAlaskch Pkazch,tam pily na svt Tvoje okna.:).Jet em jak budu dodlvat ze,teba u okna.Jestli to ezat,tpat nebo koupit njak \"dodlvac\" cihly.Jo,et nco.V Ostrav mm 3 bratrance a kmotry,ke kterm jezdm asto na besedu.Bylo by mon,prosm,po domluv zastavit se na kus ei u Tebe na stavb? Nkdy? No,jet se urit nkdy ozvu.Peju Ti hodn zdaru ve zbvajc stavb.

Jméno:

juraj
E-mail:jurajsikula (zavináč) centrum (tečka) sk
Datum:19.02 2009 19:24
 
ok, akujem ete raz....

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:18.02 2009 17:13
 
J jsem neml tvrtky, ale ml jsem pjenou tpaku. Ideln je vyzdt to z 16DF, ale jsou to tk potvory.

Co je to za projektanta, kdy neum posoudit pevnost a hmotnost? Asi jsou i tac. Kadopdn pokud je stavba zaloena na pnosklu, tak se urit mus zkontrolovat pevnost.

Zatm nebydlme, ale u se to bl. EPS jsem volil, protoe to vylo jednodueji a levnji. Co se te fotek, myslm e tady jich je docela dost, jen je teba hledat. Zkuste projt galerie.

Jméno:

juraj
E-mail:jurajsikula (zavináč) centrum (tečka) sk
Datum:15.02 2009 11:07
 
akujem za odpovede... Mne sa zd, e kusovo mi to tie nebude sedie :( a o som bol prekvapen, nadali mi do rozpotu iadne tvrky, take by som si to chcel prepota a doobjedna... dfam len, e sa mi to podar :)... inak s projektantom asi toho moc nepreberiem, nakoko tento stavebn systm nepozn, take sa na neho nemem obrti. Vravte, e ak mi ostane materil mono ho v stavebninch vezm nasp?? budem tam musie zjs a opta sa na to... ohadom tch zkladov budem kopa asi na nejakch 80cm hbka, rka 50cm + 2rady alovacie tvrnice 40cm... domek je bungalow, take myslm e to bude bohato stai... preklad budem riei ako ste psal s I-iek, alebo urobm betnov... mem sa opta, i u bvate??? ako ste spokojn??? tie som sa chcel opta, preo ste na zateplenie pouil EPS a nie vatu? a i nhodou nemte ete nejak fotografie z vstavby... na nete je toho k videniu vemi vemi mlo... akujem ete raz s pozdravom sikula

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:13.02 2009 23:02
 
KM Beta skuten dl peklad jen 3m, tj. otvor tum 2.5m. V projektu to mm vyeeno 2ks Iek 180 (ale je to zvisl od konstrukce domu a je teba to probrat s projektantem). Dneska bych to asi radji eil menm otvorem.

Projekt je navren na KM-Betu, nechval jsem si od nich dlat i kalkulaci materilu (ta se jim bohuel nepovedla, ale ten chybjc kamin cihel jsem odhalil sm) a ve vsledku mi zbylo asi pl palety cihel a necel paleta pkovek. Nebojm se, e to jet nkde neupotebm. Jestli stavebniny materil berou zpt si muste zjistit.

Zklady jsou 90cm hlubok a jsou na patce 50cm irok a na nich dv a ti ady ztracenho bednn 30cm. dn trk jsem pod patku nedval. Vztu je pouze horizontln v rozch ztracenho bednn. Ve je konzultovno se stavebnm dozorem (projektantem), zklady by se mly navrhnout podle pdy a podlo.

Jako prvn adu nemm Foamglas (toho bych se u KMBety trochu bl), ale Ytong P4. Nevm jak ezn toho pno skla mte na mysli, ale od horizontlnho ezn bych rychle upustil. Je to moc kehk materil a nese to cel dm, njak praskliny a deformace nebudou vidt a netst je na svt.

Kadopdn je KMBeta o dost t잚 zdivo a urit bych to projednval s projektantem.

Jméno:

juraj
E-mail:jurajsikula (zavináč) centrum (tečka) sk
Datum:10.02 2009 18:27
 
Dobr de, tie ma vemi oslovila stavba Vho rodinnho domeka a mm na Vs dotaz... priebene by som si Vs mono ete dovolil niekedy oslovi, ak by som sa dostal do nejakch technickch problmov.... stava sa chystm a na jar, take som v tdiu terie... mm v projekte navrhnut franczke okno, rka stavebnho otvoru je 3m a nie som si celkom ist, ako tento problm riei, nakoko v km beta vyrbaj preklad max. 3m... mte tam tum T-ko??? viete mi poradi postup ako na to? som v stavebnctve laik, take by som bol rd ak by ste mi mono poradil... tie by som sa chcel spta, i ste mali projekt navrhnut na km beta.. nm projektant navrhol projekt z ytong lamda... teraz som si dval spravi cenov ponuku od km beta a nie som si ist i sa d na nich spoahn o sa tka mnostva materilu... obvam sa toho, aby mi na stavbe neostal materil, ktor mi u neskr nevezm sp... ete by ma zaujmalo ako hlboko a iroko ste kopal zklady, i ste dval do zkladovch psov elezo horizontlne, a tie i ste pod betn v zkladovch psoch dvali zhutnen trk? A ete :) ohadom FOAMGLAS-u, dvali ste ho pod obv. mry? rozmal som nad tm, e by som dosky od FOAMGLAS-u prerezal na 1/2 a dal ho pod obv. murivo, m by som uetril... o si o tom myslte?? vaka s pozdravom

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:26.01 2009 10:02
 
O tom mstku vm, ale pro omtky jsou 2 postupy. Tenkovrstv omtka je pr jen pi garantovan vlhkosti zdiva do 10%. Pokud je pes 10, doporuil lepidlo s perlinkou a na to tuk.

Jméno:

Laďa
E-mail:roxor (tečka) v (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:25.01 2009 15:29
 
Dkuju za odpov ohledn pdrnosti omtky.
Rozumm tomu dobe, e technolog z Km bety se Vm nezmnil o spojovacm mstku, jak o tom pou na http://www.kmbeta.cz/prirucka-sendwix/prirucka.html?strPHP=yes&id=36 ?

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:18.01 2009 13:47
 
Ten nvod jsem studoval kdysi. Pokud bych nebydlel u cesty, tak bych si ze zvukovch parametr nebl. Vzhledem k tomu, e se jedn tm o pln zdivo, tak tlum zvuku je docela znan.

Jméno:

sup
E-mail:supec (zavináč) centrum (tečka) cz
Datum:16.01 2009 18:48
 
Ml jsem na mysli vymazvn chyt maltou, kter je zmiovno KM Betou zde:
http://www.kmbeta.cz/pdf/prirucky/vpc/prirucka.pdf
\"Podmnkou pro dosaen deklarovanch
hodnot vzduchov neprzvunosti se mus svisl
manipulan kapsa vyplnit Zdic a sprovac maltou,
pop. maltou nebo betonem s minimln objemovou
hmotnost = 1600 kg/m3.\"

Ale zejm to plat jen pro akustick stny, pokud to chpu sprvn...

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.01 2009 22:54
 
Taky zdravm. J pouil \"mstn\" TriTreg systm z Tince (elezobetonov nosnky a struskobetonov vloky). Podlehl jsem tlaku soused a jejich tvrzen, e vyjde nejlevnji. Jaksi jsem to ale neml zatm as ovit a u to asi ani zjiovat nebudu. Rozhodl bych se podle dostupnosti a ceny.

Jméno:

josef tichy
E-mail:josefek (tečka) t (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.01 2009 12:45
 
zdravm stavitele z Orlov.Sleduju Tvou stavbu a jsem nadsen.Chtl bych se T optat jak jsi eil stavbu stropu.Projektant u na m to,e co m kreslit!Budu mt ty sam cihly jak Ty a v podkrov budou tak VPC pky.Miako nebo monolitick strop z betonu?????? Porad mi. Dky,Josef z Valaskch Klobouk.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:11.01 2009 23:54
 
Zdravm, neuvaoval, byly na mn dost tk. O tom jebu jsem se dozvdl a pozdji, ml jsem pjenou jen tpaku. I tak jsem njak 16 bral kvli pilm.

Co se te dr, nejsem si vdom, e by se nkde musely zamazvat. Vevnit jsou snad jen u dve a oken a to jsem eil ostnm z OSB. No a zvenku je zateplen, take se nic nezamazvalo.

J jsem byl s 8kami spokojen a ty kapsy mi vyhovovaly. Ony jsou ty potvory docela tk. Jo a nejrychleji se stav, kdy jsou lidi (jsem zjistil :-)

Jméno:

sup
E-mail:supec (zavináč) centrum (tečka) cz
Datum:09.01 2009 19:11
 
Dobr den,
neuvaovaj jste pi vbru materilu stavt z VPC blok vtch? Mm na mysli 16DF-LD o rozmrech 498240248. V to sice dost, ale pr KMBeta pjuje minijeb, take se ve finle asi stav leheji a rychleji ne z malch blok... A nemaj chyty, take odpad nutnost jejich zamazvn.
VPC se mi zatm lb a chtl bych z nj stavt, ale ty chyty m tam pijdou sp pro zlost. Na 8DF by se taky jednodue vymyslel nstroj - klet, kter by se chytily v de bloku a odpadla by nutnost mt tam chyty...

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:19.12 2008 22:08
 
Zdravm, o patn pdrnosti na VPC jsem nikde neslyel. Pmo od technologa KM Bety mi byl doporuen postup pi vlhkosti zdiva > 10%. Jen msto flexi lepidla jsem pouil obyejn. Jako penetraci jsme dvali Ceresit CT17. Zatm se dn problmy neobjevily.

Jméno:

Laďa
E-mail:roxor (tečka) v (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:18.12 2008 16:58
 
Zdravm, bezva strnky :-) Mm dotaz ohledn omtky - nen problm s pdrnost ? Kdesi jsem zaslechl, e na VPC h dr.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:27.10 2008 21:02
 
Nevm to pln pesn, ale na vnitn stran okna je parotsn pska ILLBRUCK (pesn nzev nevm) a zvenku nen dn, jen je okno pekryto EPS paletou. Tak njak jsem usoudil podle fra na Livingu, e to bude funkn.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:26.10 2008 14:30
 
Ahoj zase po case. Mohl bys mi napsat, jakou jsi pouzil parotesnou pasku zevnitr a jakou paropropustnou z venku u oken? Zvazuji, jestli pouzit universalni Illbruck Twinaktiv a porad ne a ne se rozhodnout.

Mej se a preji hodne budovatelskych uspechu, Honza

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:14.10 2008 10:50
 
Nesthal jsem fotit ve, byl jsem na sluebce. Ty kolky byly pro rovinu t patky. U lit jsem nebyl, ale bylo sucho a domchva mi objel zklad a ten beton tam vylil. Na vylit ZB jsem ml pumpu, nic jsem run nemchal.

Jméno:

Mirek
E-mail:pamipa (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:13.10 2008 12:12
 
Jasn,zklady jsem nepochopil, na obrzcch nen nikde domchva, tak jsem to bral jinak.Te to chpu - ty devn tyky v psech uruj vku litho betonu,e?Do tch blok ZB jsi tak lil beton z betonrky, nebo svj?

Jméno:

Mirek
E-mail:pamipa (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:13.10 2008 08:23
 
ahoj,vztu http://www.kmbeta.cz/prirucka-vpc/prirucka.html?strPHP=yes&id=92


Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:10.10 2008 14:43
 
Odpov byla rychl, protoe u toho sedm a nemakm na domku.
ad1) Ty zklady jsi nepochopil. Dole je vybetonovan patka 40cm a na ni naskldan ZB (2 nebo 3 ady). V rozch je vztu. ZB se vylilo betonem a mezi pasy se po sejmut ornice navezl a uhutnil betonov recyklt. Na to cel se pak dlala deska.
ad2) Nepouil, netum o em je e. Stavebn dozor (projektant) taky nic nekal.
ad3) Protoe peklad je max. 3m (dneska bych dlal men okno). een s armaturou asi taky jde, ale bude s tm daleko vc prce a uhldat sprvn zalit bude asi taky problm. Nevm, jestli by to lo lt zrove s vncem, na nem mus ty betonov nosnky stropu pece dret.
ad3) Je to na maltu. Ytong tam pozbv smysl.
ad4) Okna nejsou na cihle, jsou vystren ped cihly. pod okny je trmek a kolem bednn s OSB. Jde to eit i ocelovmi tmeny. Tohle een nm doporuil dodavatel oken, problmy v tom nevidm a snad je to i lep ne ty helnky. OSB desky aspo minimalizuj ztrty ostnm. Vlhkost by se tam musela njak dostal, cel je to pekryt lepidlem a jsou pouity parotsn psky.
ad5) Postup je pmo od projektanta. J to nelepm, jen buzeruji zateplovae. Problm v tom ale asi nebude. Cena 10+10 a 20 je podle m stejn, dneska ti vrobce dod rozmr podle objednvky. Na jednu stranu uet za hmodinky, na druhou piplat za vceprci. Kvalita proveden je asi lep u 2 vrstev, desky nejsou ideln rovn a pekryj se spry EPS desek.

Silka vychzela i v mm ppad levnji, ale zase lovk musel potat dopravu, kterou m KMbeta v cen.

ad6) Me, montrky sebou. Podrobnosti po mailu.

Jméno:

Mirek
E-mail:pamipa (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:10.10 2008 12:18
 
Juj, to byla rychl odpov.Dky,a ahoj!
Jestli Ti to nevad, ml dal otzky,mon primitivn,ale nevm,tak se ptm:
1, jestli se dobe dvm,tak vidm,e jsi zklady vykopal pouil ZB a do nj terk a betonem jsi jenezalval?Jen desku?Nemli by se psy vylt betonem,napchat roxory a pak ZB zalt betonem a pak deska s kari sti?
2,asi jsi nepouil zpevnn vztu pod oknem,jak uvd KM BETA?
3,pro \"ika\" nad francouzkm oknem a jinde peklady od BETY?Nen lep udlat bednn a s armaturou vybetonovat?D se to tak vbec?
3,jak si zakldal 1.vrstvu ve 2.pate?Na maltu....tam u asi ne ytong nebo jo?
4,pro to bednn z OSB desky,pro nejsou okna rovnou na cihle?nebo okna od praka jsou uchycen takhle http://www.eurookna-prazak.cz/eurookna-pro-nizkoenergeticke-a-pasivni-domy.html Nevm, pro to bednn kolem,nebude problm s vlhkost?
5,jak se lepil polystyren na polystyrn nen v tom problm?Vm,e nkte Polci to taky tak dlaj lta,hlavn kvli pekrvn hran.Vyjde levnji 10+10 ne 20 cena polystyrenu?20cm jsem cenu nikde nenael,je to atyp,tak v cenku nen

Mon blb otzky,ale sbrm info a msto KM BETA pouiju silku,je to to sam,ale levnj mm vzorky,byl jsem u vrobce http://www.grupasilikaty.pl/mur_na_cienkiej_spoinie.php

6,mohl bych se pijet podvat?Mm to do OV asi 30km :-)) NA TO NEMUS͊ ODPOVDAT

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:10.10 2008 08:09
 
Ahoj, no vncovka je kapitola sama o sob. Dneska bych to taky bednil. Za tohle me zednk, ml stovky vmluv, pro vncovku, e by se to blb bednilo, rozjdlo a tak. Taky to bylo posledn, co na domku udlal (krom zalit stropu).

Jméno:

MIrek
E-mail:pamipa (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:09.10 2008 13:05
 
omluvm se za peklepy....pu ve spchu,snad je jasn text?

Jméno:

Mirek
E-mail:pamipa (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:09.10 2008 13:03
 
No konen jsem nael strnky,kde nkdo detailn popisuje savbu, zvl᚝ z blok VPC.Ne rozjedu srii otzek, rd bych vdl: Pro jsi pouil pi tritregu ua vnce cihlu\"vncovku\"????Tyky bych rd pouil tritreg,ale myslel jsem, e pouiju deskov bednn a vztu a cel to zaliju betonem.Na 240mm to vyjde,ne?ta cihla mi tam pijde divn,ale nevm,nejsem profk...

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:07.10 2008 09:47
 
Jo, polystyrn je pmo na perimetru. Perimetr je lepen flexi lepidlem na buchy, doufm e to omez mon vzlnn vlhkosti lepidlem. EPS je pak u na rmeek plus 3 buchty uprosted. Okolo spodku perimetru bude drenka.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:05.10 2008 08:36
 
Tak dnes se mi jaksi nechce nic dlat :-) a tak projm strnky stavitel a zase vidm lovky :-) Zaujalo m zateplovn, a k nmu mm dotaz: lep (spe jenom pokld) fasdn polystyren pmo na perimetr nebo tam m petaenou hydroizolaci? Podle fotek si myslm, e to jde napmo.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:24.09 2008 21:36
 
Na toto si netroufm odpovdt. Je teba mt pslun znalosti a bt tak seznmen s konkrtn situac. Siln doporuuji obrtit se na njakho odbornka.

Jméno:

Atze
E-mail:Redlis (tečka) L (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:23.09 2008 10:26
 
Dobr den. Rekonstruji dvou podlan dum , kter je star asi 50 let. A chtl bych si umstit pskovcov krb do patra. Podlahy jsou devn a krb v 500kg. Poradte zda podlahy udr unosnost krbu. Dkuji

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:17.09 2008 20:31
 
V tomhle bohuel neporadm, nemm ani komn. Osobn bych zkusil poptat kominictv nebo elezstv ppadn zkusit nco vygooglovat.

Jméno:

honza
E-mail:zlevorj (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:17.09 2008 18:01
 
Ahoj mete mi poradit kde bych sehnal flexi trubku na napojen kotle na tuh paliva do kouovodu dk Honza


Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.09 2008 07:13
 
Velk okna jsem nedval ven, bl jsem se nosnosti ytongu. Pece jen by na stih psobilo dost kg a okno 2x3m m odhadem 400kg. Zaputn to bude, ale okna jsou velk, tak to snad nebude vypadat jako stlna.

Okna jsou dorovnan, prostedn je pln fix. Pokud to nen podn vidt, zkusm to vyfotit.

Jméno:

HOnza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:10.09 2008 14:04
 
Tak se zase po msci dvm na tv strnky a super, nov fotogalerie, elektro, zahrada ... :-) J jsem te ve fzi monte drk oken a nevm, zda-li nemm pedsadit i velk okno na jin stranu barku (4 x 2,3m). Trochu se toho obvm. Ty to nem, co jsem se dval na obrzky. Nebude to mt moc utopen v izolaci? Jet mm jeden dotaz k oknm - je to vezre s dorovnnm, e jo? - okenn rmy pevn zasklen plochy jsou stejn irok jak rmy otevrac sti okna.

Mj se, HOnza

Jméno:

Marek
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:19.08 2008 15:28
 
Zrovna o vikendu mi kamos ukazoval do jake miry se da automatizovat server kde se tyto veci nastavuji. Ja to delam rucne tak ze pustim akci a pocitac si to sam upravy.
Jinac, zatim diky za obsah stranek. Clovek se inspiruje :-)

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:19.08 2008 08:40
 
Jo, njak to bobtn. Pedlat to na jpeg nen tak jednoduch, obrzky i nhledy si server upravuje sm. Zatm jsem nechal vykreslovat poslednch 15, teka mm hafo jin prce na stavb, jak to bude dodlan, tak tu dodm fotky.

Jméno:

Marek
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:18.08 2008 14:48
 
Yetti, chtel bych upozornit na pomale vykreslovani fotek u fotodokumentace. Nekdo s tim muze mit problem. Puvodni velikost nahledove fotky 4,35 kB. U me v PC by to slo dat na 1,39 kB. Mas to ulozeny v GIFu. Zkousel jsem to v JPG s 50% kvalitou a programu Adobe ImageReady. Preci jenom uz tam mas 99 fotek a neco to uz zabira. Pouze upozornuji na rychlost vykreslovani ;-) Predelani fotek je mzik kdyz se na to pusti akce.
Maj sa.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:24.07 2008 10:27
 
Taky jsem ve finle vybral mezi Prakem a Jnokem. Jestli m Praka kousek, tak t asi vyjde levnji (mli ni ceny ale dra dopravu). Ty OSB jsou hmodinkami chycen rovnou do cihel. Desky jsem navc fixovat nzkoexpanzn pnou, abych vyplnil ppadn kvry a desky lpe drely. Pska mezi OSB a zd dn nen, parozbranu bude plnit omtka. Vnitn pska je jen mezi oknem a OSB.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:23.07 2008 18:58
 
Jo, na penosklo se mi podarilo ziskat dobrou cenu (stejnou jako v Nemecku) tak jsem toho vyuzil. Stejne mi to ale neda a porad premyslim nad tema oknama, jak je usadit. Budu mit bud taky Janosika nebo Prazaka (toho mam od domu cca 30km). Jeste uvidim podle ceny. Libi se mi ale jak mas vyresene to osteni z OSB. To mas primo nasrubovane do VPC? Mas z vnitrni strany nejakou pasku typu Illbruck?

Diky, Honza

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:21.07 2008 09:07
 
Fotky jsou, ale nen as a nechci tu taky mchat fotky napeskku a chtl jsem pokat. Njak fotky jsem tu teka dal. Momentln dodlvme pky a mme rozdlan i dvorek.

Koukal jsem na tvoje fotky, je to pkn. Ten perimetr jako bednn se mi lb, jen ten sokl domku by podle m byl moc nzko. Pnov sklo je taky super, jen se mi nelb ta pevnost a cena.

Ty spodn trmky jsou smrkov 90x100 moen bochemitem. Jak je to s monost kovovch nosnk netum, tohle bylo v projektu a zamlouvalo se to i oknam. Okolo oken je OSB deska 18.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:20.07 2008 15:21
 
Oprava odkazu:

http://picasaweb.google.com/jan.krivak/DomeEkVSuIcCh



Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:20.07 2008 15:20
 
Yetti, ekl jsem si, e se po ase zase podvm na fotky a dn nevidm :-) Co pak? Asi nen as, e jo ... Jestli chce, tady najde njakou moji fotogalerii (http://picasaweb.google.com/jan.krivak/DomeEkVSuIcCh). Te zrovna zkoumm, jak jsi dlal okna. Z jakho dava m ty nosn trmky v ostn okna? Pemlm, zda-li tam nedat spe kovov nosnky.

Jméno:

Marek
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:16.07 2008 08:24
 
Dikes. Planuji stavet svepomoci + 1 zednik. Navisim lepidlo cca o 60% mozna i vic. Dival jsem se na flexi lepidla a zdalo se mi divny ze u KMBety maji flexi tak levny, radsi jsem si tam zavolal zda to je opravdu flexibilni lepidlo a prej ano :-)

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:13.07 2008 21:25
 
S lepidlem mm zkuenost takovou, e kdy mi zdili zednci, tak msto 4 pytl bylo poteba 7 (v pli stavby prohlsili lepidlo dolo a to bylo objednno i na pky). Teka jsem dlal pky a taky bych ekl, e 2nsobek lepidla neukod. Je flexibiln a je za levn penz. Pokud by chyblo, tak nhradu seene horko tko nebo draho. Naven dl asi lepen roh a nco zapadne i do dr v cihlch. Bacha na to, e lepidlo je teba spotebovat co nejdv, aby ti nezvlhlo.

Jméno:

Marek
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:12.07 2008 14:46
 
Yetti
Tak jsem se nakonec rozhodnul pro tvarnice od KMBety. Yetti lepidlo pro zdeni ti vystacilo nebo jsis dokupoval, popr. o kolik procent byla rozdilna spotreba podle vypoctu. Mne neco spocitali a podle toho bych to objednal, ale nevim zda to bude stacit. Dik

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:30.05 2008 08:56
 
Musm ct, e se mi osobn SENDWIX lb, dobe se s nm dl. Je na nm vidt i ta akumulace - kdy zala bt v kvtnu ta vedra, tak jsem myslel e vevnit zmrznu a naopak kdy pilo ochlazen, tak vevnit bylo prima. Co se te zdn, tak pi dlen doporuuji velkou flexu, ee se s n prima. J ml pjenu i tpaku.

Radonov riziko mm nzk a lepenka je pouita Bitagit 35 (dle projektu).

Taky drm palce a peji pevn nervy pi stavb.


Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:29.05 2008 18:13
 
Zdravm,

tak se po ase (14-ti dnech) zase dvm na Vae strnky a musm ci, e fakt stavme domy skoro ze stejnch materil. J to mm pln stejn a popradv musm uznat, e m sten inspirujete. J mm zatm zklady, ztra dovezou Sendwix. O vkendu panetruji a vam radonovku a hydro. A tady je mj dotaz. Jak mte ranonov riziko? J m stedn a musm pout dv vrstvy radonovky a hydroizolace (je to v projektu). Na Vaich fotkch vdm pouze jeden ps a proto by m zajmalo, jak vysok mte radon eventueln co to je za lepenku?

Dky moc.
Jinak Vm moc drm palce.


Jméno:

Marek
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:20.05 2008 12:37
 
Konkretne ten Solbet jsem mel v rukach a videl ve stavebinach, presnost a vaha me zarazila :-) Take nechci moc kombinovat materialy a kdyz projektant vyzaduje v prvnim patre max. porobeton, tak to asi vidim na ten porobeton. Cena pekna objemova hmotnost jak pomalu cihla. Mno asi jo :-)

P.s. Prefabet je ultra prasarna

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:19.05 2008 16:00
 
Porobeton se dl v rznch objemovch hustotch podle stupn zaten. Osobn bych si nejdv ten polsk materil provil, protoe jsem vidl polsk prefabet po deti a z toho edho blta bych dm mt postaven nechtl.

Z eho stavt dm neporadm, osobn se mi nelb kombinovn rznch materil. Vm e kdosi stavl pasivn bungalov z ytongu take i ten plynosilikt pout asi pjde. Bude asi teba ohldat kondenzaci ve zdivu a nosnost zdiva, ale jinak to bude asi ok.

Jméno:

Marek
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:18.05 2008 16:11
 
Ahoj. Chtel bych se zeptat. Vaham mezi rozhodnutim drazisi KMBeta nebo porobeton www.solbet.pl ale s objemovou hmotnosti 600Kg/m2 Ytong pouziva 400Kg/m2. Pricky v patre musim mit jak i tak z porobetonu -> statik, budu mit dreveny strop. Zacal jsem o porobetonu hodne premyslet vzhledem k tomu ze dum mojich rodicu je postaveny s plynosilikatu a drzi uz 29let bez jakych koliv vad.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:28.04 2008 09:30
 
Dk za pochvalu na stavb. S tmi okny je to tak, e okna domu jsou pedsazen do izolace, to znamen e pi 30cm izolace bude okno piblin uprosted sendvie. Jen u tch velkch oken jsem nechtl riskovat kotvy do Ytongu a radji jsem okna utopil. Mm urit pochyby, e se kotvy z Ytongu nevylom pi zti okolo 400kg. Okna a dvee v gari tak lcuj s vnj hranou zdiva, na kter pijde 10cm izolace a budou tedy tak piblin uprosted sendvie.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:27.04 2008 19:29
 
Zdravim, po case se divam na stranky a moc se mi Vase stavba libi. Zaujala me fotogalerie oken, ale neni mi jasne (ikdyz nevim, zdali se dobre divam :-) ) proc jsou jenom nektere okna predsazene a jine zase ne. A je predsazeni realizovano i u tech velky oken? Dekuji.

Jméno:

yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:03.04 2008 21:10
 
Stavba je na Ostravsku, pobl Orlov

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:31.03 2008 09:30
 
Chtel jsem se zeptat. Odkad presne jsi? Uvazuji o navseve pokud by to slo a pokud bydlis ne moc daleko :-)

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:30.03 2008 21:33
 
Nejsem instalatr, ale AQUAMAT je podle m expanzka a nen prton. Pokud mu doporuit tak zvol bivalentn bojler a dohvej ho kotlem pmo a je to. J budu topit (dotpt) elektrikou, tak to mm jednoduch.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:19.03 2008 12:48
 
Zasilam upresneni. Presny nazev je AQUAMAT ne expanzka.
http://www.bksobchod.cz/default.asp?nav=det&exe=6&m1=30&m2=99&m3=&id=1095

Jak uz jsem psal, pokud planuje clovek topit tuhym paliv, tak se mu ta nadrz vyplati. V zime sice vic protopi jelikoz ta nadrz do sebe nasaje teplo, ale cena 1KWh elektriny a nebo dreva je uplne nekde jinde, takze v zime to ma urcite velky prinos. Dalsi vec proc si myslim ze je dobry mit nadrz - V zime se spatne reguluje tepla voda, staci maly pohyb a je bud tepla nebo moc studena, tohle urcite taky pomuze. Ohrat by se snad mela kdyz bude nadrz 200L. Uvidime, budu pokusny kralik :-)

Ohledne toho topeni, jeste ani poradne nejsem rozhodnutej cim vlastne budu topi, jeste mam cas. Treba me neco jineho nadchne na Brnenskym vystavisti.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:19.03 2008 00:01
 
S tou expanzkou se mi to njak extra nezd, taky cena bude podle m vy (nepid jen tu ndobu, ale i njak ventily a podobn) a asi se bude muset ta expanzka pedlat na prtokov zsobnk nebo nco na ten zpsob. Podle m to extra velk pnos mt nebude (pokud se voda stihne oht). V zim to vlastn ohvm teplem v dom (musm vce topit, protoe expanzka funguje jako chladi) take pnos dn, v lt to sice o nco oheje ale jak velk pnos to bude mt netum, efekt snad njak bude. Pro to teda lidi nedlaj ve velkm? Kadopdn njak bivalentn zsobnk vody a peletkov kamna ti udlaj lep slubu.

Co se te solru, tak v ppad topen peletkami se jeho vhody asi dost zmenuj, mus si to sm propotat. Pi ohevu elektinou se to podle m vyplat.

Co si myslel tm rozvodem teplho vzduchu po dom? Jak chce eit v domku topen? Pedpokldm teplovodn. Pokud bys el do topen teplovzduchem, tak potebuje daleko vy prtoky vzduchu (cca 600m3/h) s cirkulac. Duplexov jednotky Rx od Atrey tohle um a um i distribuovat tepeln zisky z kamen po dom.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:15.03 2008 16:18
 
O solarech na ohrev vody jsem moc nesondoval. Urcite uz mas prehled zda by se to vyplatilo. Myslis pokud by jsi mel tu rekuperacni vanicku + v mem pripade jeste na vic expanzku na studenou vodu, zaplatil by se ten solar?

Kamna na peletky maji celkovou ucinnost 3,2 - 11,2 kW z toho do vody 2,5 - 10 kW.

Co jsem si tak malinko pocital tak ta expanzka na studenou vodu se za par let vrati, teda hl. tem co topi tuhym palivem. Zkus si spocitac kolik MWh usetris pri nastaveni studene vody celorocne na cca 17 stupnu.
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=47&h=38
Pak tyto informace pouzij do toho excelu na ktery jsi mi posilal odkaz, uspora je urcite pekna a vlastne temer za nic a vydrz expanzky je na cely zivot. Kazda kacka je dobra :-)

Jedina vec na peletkach je takova ze si clovek nemuze prilozit a ani normalne zatopit :-)
Proto by me zajimalo pokud bych mel kamna na drevo
http://www.jotul.com/cs/wwwjotulcz/Main-Menu/Vyrobky/Kamna-a-krbove-vloky/Kamna/Jotul-F-250/
tak jak by se potom resil rozvod tepleho vzduchu po dome. Jedine co me napada je pouze dat do steny ve strope nasavani do ostatnich pokuju.



Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.03 2008 00:13
 
Ty mal rekuperan jednotky jsou asi tak een, ale nedoku bohuel ct, jestli to tak pjde nebo ne. Projekt VZT mi dlal vzducha a vpoty typu tlakov ztrty a podobn nezvldnu. innost by sice pi tak malm proudn mohla bt daleko vt, ale za tu cenu co by lovk nechtl. Mn osobn se tolik jednotek v dom nelb, fasda pak bude sam kryt.

Nepochopil jsem tu izolaci - to je njak miralon nebo co, ne? Jinak rozvody se daj dlat rznmi zpsoby (kanlky, spiro potrub, pvc), j budu mt na rozvod v podlaze 50x200mm a na odtah tum spiro.

S tm bojlerem - peletky cenov snad sed, ale pro bojler a D26 ti to vyjde lp. Pokud m i njakou spotebu v barku, tak dky sazb i uet a vychz to pak na cca 5000k (podle jinho vpotu i m - koukni na toto: http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=106459&start=0 ). Nic ale nebrn peletkama ohvat bojler a mt tam i ohev elektinou a dvojsazbu. Pak i kdybys tu elektinu nezapnul, tak pi sazb D26 momentln ron uet 2000k.

Ohledn t ndre se mi to moc nezd, tak rychle se ta voda neoheje, ale mon to je. Za mn nebrat. To u radji rekuperaci odpadn vody ze sprche.

Nevm jak maj ty kamna rozloen vkonu topen/voda, ale nebude pi vtrn tepla pak innost tak mizern, e se oplat ten elektroohev? J sm jsem nalomen na solr, take rozvody na stechu si pipravm.


Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:07.03 2008 12:29
 
Ma laicka predstava o rekuperaci

2 tiche rekuperacni jednotky
http://www.ventilace.cz/rekuperacni-jednotky/zavesne/hr100r/p-66-sk-23/

potrubi 1 patro
http://www.dewitky.cz/good.php?goodId:2158|102-15-Isofom-2m-30m-

potrubi prizemi
Do prizemi by se potrubi rozvadelo v izolaci obvodovych sten nakyma kanalama.

2 nebo 3 rekuperacni jednotky bych chtel volit vzhledem k tichemu provozu, rozdeleni na vice okruhu + minimalizovani tlakovych ztrat

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:07.03 2008 10:23
 
Jak na teplou vodu 4 - 4,5 MWh / 1 rok
1) bojler celorocne 11 000 - 12 000 Kc
2) peletky celorocne 3 700 - 4 200 Kc

snizeni nakladu
a) rekuperace teple vody
b) umisteni expanzni nadoby cca 80L do domu (investice 1 700 Kc). U klasickeho zapojeni studene vody ma tato voda v zime 5 stupnu, pri pouziti expanzky bude mit studena voda cca stejnou teplotu jak mistnost v ktere bude nadrz umistena cca 17 stupnu? Pri sprchovani a uzivani teple vody budu teplou vodu vice redit studenou ktera nebude tak ledova = usetreni nakladu za ohrev teple vody v bojleru :-) Je pravda ze ta studena voda v expanzce se musi necim zahrat, ano nasaje okolni teplotu z misnosti = zvetseni nakladu za topeni v zime, ale pokud clovek topi peletkamy tak je urcite vyhodnejsi radsi malicko vic topit nez poustet ledovou vodu do bojleru kterou musi ohrat draha elektrina.

Uzivani krbovych kamen na peltky celorocne pro ohrev vody. V lete bych to resil asi tak ze by se kamna spinala rano v 7h na 2 - 3h aby ohrala teplou vod. V ten samy moment by se seplo vetrani, takze az bych prisel z prace domu, tak v baraku nebude vubec zadny teplo.

Tohle jsou zatim napady jak snizit naklady za ohrev teple vody.
O rekuperaci jsem zacal uvazovat. Pokud bych si poridil nakou levnou a udelal si rozvody sam hmm zajimave.


Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:06.03 2008 08:26
 
Ano jsem pro rekuperaci a eten energi. Doporuuji to zvit, abys po pr letech nelitoval, e se udlaly rozvody. Vtrky v jednotkch jsou 2, jeden pro vtrn (mal) a jeden pro cirkulaci a topen, proto je tam rozptyl vkon. U klasickho topen je taky obhov erpadlo.

Ta akumulace mne taky m dl tm vc nahlodv. Pokud ti me bet peletkov kotel celoron, tak pouij njakou akumulan ndr na TUV a topen. Solr se pi tom asi neoplat a pouze bych zhodnotil, jestli se spotebou elektiny nepome sazba D25 / D26 (asi ano). J jsem vera sedl nad uitenost solru a siln uvauji o njak njak ikovn akumulan ndri na TUV (teba OKC 300 NTR/BP) a njakch panelech. Jet si to musm propotat.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:05.03 2008 11:53
 
Dival jsem se na Schiedel a vetrani koupelen a WC je reseno na primo do kominu. Samotizne stoupani tepleho vzduchu + vetrak, nepusti pach ani vlhkost zpet do domu. Spotreba vetraku Schiedel od 13 - 46W, spotreba vetraku rekuperacni jednotky 30 - 200W. Vetraky musi byt urcite mnohem silnejsi (vyssi cena pri vymene) nez u Schiedelu ktery vyuziva samotizneho stoupani vzduchu vzhuru.
Akumulacni nadrz (bojler) se dle meho nazoru v mem pripade vyplati, kdyz si vezmu ze si v zime budu ohrivat teplou vodu za polic nez klasickym bojlerem. Cena bojleru s moznosti napojeni topne soustavy http://www.akoupelnyatopeni.cz/bojlery-a-ohrivace-vody/bojlery-kombinovane/drazice/bojler-drazice-dzd-okc-200
bojler musim mit jak i tak, takze ta cena je +/- stejna
Pohyb zaclon u radiatoru. U starych domu ANO a je to tim ze pod parapetem profukuje a tim vznikne vireni. V novostavbe tento problem neni a stojim si za tim ze vzduchotechnika je vic nachylnejsi na vireni prachu nez radiator.
Jde videt ze mame rozdilne nazory na rekuperaci. Pro tebe ANO pro me NE. Vetrani cerstveho vzduchu probyha slozite sice s navratnsoti tepla, ale to je vse. Problemy ktere to prinasi a prinase do budoucna + vysoka cena....mno Schiedel se mi zda velice jednoduchy a vzduch je 100% cisty bez ztraty iontu a bez prachu. To se o rekuperaci neda rict za par let. Zajimalo by me o kolik se zhorsi kvalita vzduch po 5letech pouzivani rekuperace nebo Schiedelu ktery je velice jednoduchy

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:05.03 2008 09:49
 
Abych to shrnul - elektina do budoucna dost podra, plyn jakbysmet. Peletky jsou jednou z cest jak se s tm do budoucna vypodat, ale ceny nikdo nedoke odhadnout. Proto stavm EPD, kde spoteba tepla bude minimln. TUV je zatm problm, ale potm do budoucna s njakm alternativnm eenm (zejm solr).

Opravdu ven z raditor je dost znan, na pohybu zclon je to vidt. Prachu bude mn ne pi vtrn okny dky filtrm. Jinak rozvody VZT jsou z FeZn kanlk 5x20cm a jsou tm rovn, take istit jdou. Flexo potrub je jen na odtah.

Nekal jsem e Schiedel dl nco patn, ale e ten vtrek urit nebude mal, bude stejn jako v rekuperaci od Atrey, mus pokrt tlakov ztrty. Ceny obou systm jsou pedraen, ale s tm nic neudlme, jednotku si sm nevyrobm a za ten komfort to stoj. O co je jeden systm levnj, o to je druh vhodnj (rekuperace s malmi ztrtami, topen, distribuce pasivnch zisk, pachy). Ventiltory se mn u obou systm. Problm se Schiedlem je teba vtrn WC a koupelen. Koupelny sice vtrat um, ale nikoliv ven, ale do celho bytu. U WC je to problm - to abychom doma zakzali fazole a zel.

Tepelnou ztrtu jsem bral pro vmnu 0.3 jak pe i Schiedel. Taky si myslm, e to v relu bude spe mn. V novm domku ale bude vlhkosti a rznch kodlivin z nbytku a podlah tolik, e zven vtrn nebude na kodu.

Hledal jsem v projektu cenu VZT od Atrey a m pravdu - 150tisc (i kdy j nkter vci udlm levnji). K tomu dm jen ten elektrokotel a mm i topen. Pro mne je ale jednoznan lep Atrea, m to prost lpe vymylen.

Pokud ten kotel jde zapnat v uritou hodinu a je akumulace, tak je to asi een. Ndr v dom je ale podle m nesmysl. Cena ndre bude vy ne ppadn zisky. O rekuperaci ze sprche vm, pod zvauji jestli do toho jt, bude tam problm s itnm. Asi je to i rentabiln, njak linky mm i v odkazech. Jak co nejlevnji na teplou vodu zatm netum, je teba vzt v potaz investin i provozn nklady. A bude as to eit, tak poreferuji.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:05.03 2008 08:00
 
V posledni dobe spis premyslim jak nejlevneji ziskat teplou vodu. Premyslel jsem o male nadrzi pro studenou vodu umistenou primo v dome. V zimnim obdobi nebude voda tak chladna jak by tomu bylo pri klasickem zapojeni. V dome bych urcite malinko vic protopil, ale cena elektriny na ohrev teple vody v bojleru je vyssi nez cena peletek. Dale jsem nekde videl zarizeni ktere se dava pod sprchovou vanicku kdy tepla odtikajici voda ohriva studenou. Mas nejake poznatky jak mit co nejlevneni teplou vodu?

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:05.03 2008 06:58
 
Poznamka k zapinani kamen a sledovani plapolajiciho plamene . Kamna se mohou zapinat podle potreby pravidelne v 19:00h klidne na 1h nebo 2h. Temer vsechna enegrie se muze zasobovat do akumulacni nadrze.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:04.03 2008 15:44
 
1)Odhadovany stav veci. S predpovedi pocasi se to neda srovnavat, jenze to jsou uz pomalu fakta ze ceny elektriny s plynem vyleti mnohem vic nahoru nez peletky. Klidne bych se vsadil o flasku. Ceny peletek jsou v CR preceneni (slova dodavatele). Ceny peletek v Nemecku - mnohem vetsi propad je v elektrine ktera se za par let srovna.
2)Ztrata iontu v potrubi. Ano v tvem pripade budes mit doma kyticky, ale vseobecne pro lidi co si poridi rekuperaci a nemaji v dome kyticky
3)Vireni prachu. Rozhodne ty radiatory viri mnohem min prachu nez rekuperace. Vzdyt ten vzduch to primo vydechuje, vireni je mnohem vetsi
4)Cisteni rozvodu. Chtel bych videt jak se cisti rozvody v podlaze, to se ta podlaha rozdela abych se vsude dostal? Dale pokud je potrubi z AL materialu kde ma stena vroubkovani, by me velice zajimalo jak se to da cistit. Po 10letech se usazeny prach urcite nevycisti.
5)Vetraci system Schiedel Aera - pochybuji ze firma Schiedel dela veci spatne. Patri mezi spicku v kominech. Proc by tam tedy davali vetracek s malym vykonem,...protoze to maji otestovany a staci to.
6)Tepelnou ztratu vetranim v dome s kterym stale pocitas, vychazis z ceho? Ze se ma vetrat 30m3/1osoba?, dle meho nazoru to je uplne prehnane. Staci kdyz bude vetrani ridit cidlo vlhkosti ktere pozna v jake mistnosti jsou lide a podle toho vetra. Popr. si vyvetrani celeho objektu zapnu sam. Nepotrebuji aby mi neustale cirkuloval vzduch jen proto ze by mela byt vymena vzduch na osobu 30m3. Ta tepelna ztrata co uvadeji vyrobci rekuperacek a kolik se usetri je brana na 30m3/1osoba. Je to pouze dobrej reklamni trik. Pokud by clovek pouzival cidla vlhkosti popr. manualni knoflik vetrani, tak usetri nejvic penez. To ze rekuperace usetri tolik penez je ,,reklama,, v realnym zivote to je jinak, protoze clovek nemusi tolik vetrat a ma pritom cistej vzduch bez kondenzace vody.
7)Schiedel Aera te mozna nenadchl, ale pro me ma vic plusu nez rekuperace

Schiedel
+ cistejsi vzduch
+ pri provozu temer zadny kluk v mistnostech.
+ min. narocnost na udrzbu.
+ cena 40 000 - 60 000Kc/RD cena vyrobce bez slev
- tepelny most



Rekuperacni jednotka
+ usetreny penize za topeni (bez pouziti reklamnich triku jak se ma vetrat to moc usetreni nebude)
- horsi kvalita vzduchu
- hluk 50db
- sireni hluku diky rozvodum (mohu slyset TV z obyvaku)
- udrzba
- naklady na vymenu vetraku. Vymenit vetraky urcite nebude levna zalezitost. Kazdy z nas vy jak hlucny zacne byt vetrak v pocitaci do 2let.
- cena, kompletni system od Atrey je v tvem pripade 120 000Kc bez slev a dalsich domacich priprav? Vetsinou ta cena je na 150 000Kc


Suma sumarum. Pro me je jednoznacne lepsi vetraci system Schiedel Aera.





Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:04.03 2008 08:59
 
U jsem psal, e peletky nco do sebe maj, ale odhadovat stav vc dopedu je bohuel jako pedpovdat poas. Jen poznmka - kdy se ty kamna denn zapnaj jen na chviliku, tak jak si uiju ten plpolajc ohe? Krom toho nevm, e kamna nebudou prit.

Vzduch v potrub pichz o ionty - stejn jako pichz o ionty vzduch ve styku s umlou hmotou a hromadou dalch vymoenost v dom. Manelka je kytikov maniak, o ionty nouze nebude. Abych il zdrav, tak bych si musel nechat postavit devostavbu, hlinn omtky, izolaci ze slmy a na dvorek stdo koz.

Vzduch ve vzduchotechnice je erstv pod, je nasvan z venku a rozvody se daj vyistit. Co na nm bude horho? Jo e nebude hluk, tepeln ztrty a vymraen dm. A e vzduchotechnika v prach - asi jsi nevidl, co dlaj raditory. Kadopdn tam bude dky filtrm m prachu ne pi vtrn okny. J rozvody hodlm istit a pokud se o systm budu starat, tak se o funknost nebojm. No a e se roury ZR propadnou - nejsou ty roury nhodou ureny na venkovn pouit do zem? Pokazit se me ve a ve se d i eit. Psal jsem, e nvratnost ZR je sporn, m sv klady i zpory. Jde to i bez nj.

Raditory jsou oveny desetilet - mankote a ty dchac problmy z petopench a profukujcch panelk maj lidi odkud?

Na ten Schiedel systm jsem se dval a njak m to nenadchlo. Ten pomocn vtrek to bude muset cel uthnout, tlakov ztrta bude urit vt ne tah toho komna. To u se mi lb rekuperace za 30tisc (vm, je z n patn vzduch), ale uet polovinu nklad na topen. Kdy spot nklady, co tm vtrnm vylet komnem (doslova), tak pi prmrn teplot 0 stup, vnitn 22 a vmn vzduchu 0.3 ti utk u mho domu cca 840W. To je vt spoteba, ne ztrty prostupem. Me vtrat rovnou okny a bude to tot. Tady je to zase jen o komfortu, e se nestar o vtrn. Nepsals nhodou, e nvratnost rekuperace nen? U toho Schiedela je to taky tak, akort je na tom bark energeticky podstatn h.

O mon problmy v budoucnosti se neboj, tch bude

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:27.02 2008 17:12
 
Jeste k tem nakladum. Investice v mem pripade bude vetsi. Komfort tam taky nebude takovy jako mit elektrokotel, ale to me snad nezabije jit se obden podivat do kamen. Na druhou stranu topit 2X levneji a mit cistounkej vzduch bez zapachu a moznych budoucich problemu.


Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:27.02 2008 16:59
 
Tak jsem videl v realu peletkovy kamna Edilkamin ecoidro. Vysypani popele z popelniku cca 1x tydne. Prikladani u dobre izolovaneho domu bez ohrevu vody na myti se da pocitat na dny, kamna se zapaluji denne pouze na chvilku. Clovek se dle meho nazoru moc nenadre a za tu krasu plapolajiciho ohne a salaveho tepla s cistotnym prostredim v obyvaku :-)
Zatim co jsem byl na dofce jsem narazil na nove poznatky ohledne rekuperace se zemnim registrem. Prochazejici vzduch potrubim prichazi o ionty, rekuperacka tento vzduch rozvadi po dome a nekteri lide mohou timto trpet. Dale si mysli ze za cca 10let nebude vzduch v rozvodech v dome tak cisty a celkove cely system uz nebude takovy jak na zacatku - vzduch bude mit urcity zapach nehledne na to ze vzduchotechnika viri prach. Suma sumarum mne to vse i odrazuje od pouziti zemniho registru vzhledem k problemum ktere to muze prinest. Kdo mi zaruci ze se potrubi po par letech nekde nepropadne a mirne nepraskne? asi nikdo. Treba to poznam na cistote vzduchu, ale kde potom hledat ten problem, rozkopat zahradu? A pokud to na cistote vzduchu nepoznam a pouze budu castej nemocny, kdo mi potom rekne mate to z prasknuteho, prorostleho potrubi nebo plisne ktera se tam bude vytvaret specialne v urcitem rocnim obdobi. Nevim nevim, ale dat x desitek tisic korun jen cca na 15let a zjistit ze vzduch vubec neni tak kvalitni jako si otevrit jednoduse okno nebo pomoci jine vetraci jednotky je na zvazenou. I u te nove instalace nebude vzduch tak kvalitni jako mit otevrene okno nebo pouzit vetracku ve zdi. Za cisty a kvalitni vzduch bez moznych nemoci a bez hluku v dome si radeji poridim jiny system. Navratnost rekuperace dle me neni. Po 15letech rekuperaci za 120tisic snad ani nezapnete jak to bude mit spatny vzduch. Radiatory jsou overeny X desetileti a funguje to bez problemu a bez nemoci dychacich cest. Videl jsem reklamu na vetraci system bez problemu ktere prinasi rekuperacka a zemni registr. http://www.schiedel.cz/vetrani/

Co se tyce zatim me investice:
radiatory - 1 generace
komin - 1 generace + udrzba
kamna - cca 20let.
Schiedel Aera - 40-60tisic (cena pro RD od vyrobce bez slev) - cisty vzduch i za 20let, mechanicka cidla na privod vzduchu bez hluku. V celem systemu je pouze jeden vetracek pod strechou. System funguje hl. samotizi.
suma: obmenuji se pouze kamna za 60tisic, vetracek + udrzba

rekuperace
jak dlouho ??? je to investice za 120tisic a cisty vzduch tam po 15letech urcite nebude. A cim jinym pak topit kdyz budou v dome rozvody pouze stare vzduchotechniky z ktere bude citit zapach.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:19.02 2008 12:25
 
Svoji spotebu TUV jsem uvedl a pitom se doma vichni obas umyjeme :-). Je fakt e si vodu zbable edme, abychom se neopaili. Praka je vetinou jen na studenou vodu.

Ano vtrat tak opravdu nemus. Okny taky lidi vtraj co nejmn - studen vzduch je prost diskomfortn. Pak se ale v novostavb mete dokat plsn a to mnostv kodlivin z erstvho nbytku taky nen zanedbateln. J jsem pro rekuperaci. Raditory nebudou, na topen se pouije rozvody vzduchotechniky.

J se s komnem schiedel uni (8m) dostal pes 50tisc po slev. I kdybych si nael jinou a levnj variantu, tak musm potat navc sten vlez, lvku a oplechovn komna. Zbavil jsem se komnu i potencilnho mostu a teprve as uke, jestli to nebyla chyba.

M se peletkov kamna celkem lb a uznvm, e to nco do sebe m. Chci mt v dom ale komfort bez pikldn. Za pr let, jakmile se to vyplat a oklepu se z pjek, si podm solr. U peletek se bojm jen jedn vci, e budu muset v kamnech topit kvli TUV i kdy nebude venku zima. Bral bych sp samostatn kotel nebo akumulaci. Natst m dm z VPC obrovskou akumulan schopnost.


Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:15.02 2008 13:23
 
K ty vode. Co dene se musis sprchovat 1x v tydnu koupat, dale si myjes spinave ruce, holeni, umyvas nadobi, myjes schody, pracka atd. Je toho mnohem vic a kdyz se tohle vsechno secte tak se podle me v prumeru pod 220L / 1den nedostanes, je to ale pouze muj nazor.

Co se tyce toho vetrani, mozna odsuzuji rekuperacni jednotky, ale firmy co prosazuji rekuperacni jednotky poukazuji na to ze se musi vetrat, ale to vetrani co oni uvadeji neni realny, clovek tolik vetrat nemusi, takze ta spotreba enegrie klasickym vetrani take neodpovida, jsou to pouze doporuceni hl. od firem co rekuperacni prodavaji aby jich prodali co nejvice. Ja si chci poridit zemni registr spis kvuli mensimu vetrani (vyvarovat se kondenzaci vody v dome) a take kvuli lete - jako klimatizace. Hlucnost rekuperacky, mno bud ma kamaradka spatne nainstalovanou rekuperacku nebo to je hlucny vsude. Vyrobci uvadi sireni hluku v potrubi 3m od jednotky. Zalezi na vykonu vetrani, ale hlucnost od 26 - 44dB a u jednotky 53dB se mi zda hodne vysoka.

Topeni. Radiatory v dome budu mit stejne jako ty u elektrokotle (pokud je take planujes) V mem pripade 7 radiatoru.

Komin. kamarad si minuly rok stavel sam komin Schiedell UNI pro 2 podlazni dum a prislo ho to celkem po sleve na 27tis. vcetne prstencu na strechu - normalni komin. U krbovych kamen na peletky staci vyvist 8cm rouru a tod vse.

Ceny peletek. V Nemecku a Rakousku se uz hodne topi peletkamy. Ceny peletek jsou o cca neco vyssi nez u nas, ale cena elektriny je uplne jinde. Ano peletky u nas pujdou nahoru, ale ceny peletek nepujdou tak extremne nahoru jako elektrina. Pokud se za par let srovname s Nemeckem tak topit elektrinou bude velmi drahe. Kamna nebo krbovou vlozku si urcite instaluji, hl. duvodem je romantika :-) a salave teplo z kamen...z vlastni zkusenosti -> je to prijemne.

Dneska odjizdim na tyden na dovolenou, takze uz nebudu reagovat na prispevky. Az se vratim tak se pojedu podivat a nechat si predvest kamna na peletky co prodava f. Dufa - Edilkamin Ecoidro. Firma sidly par kilacku od nas.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:15.02 2008 09:23
 
Vpoty jsem provdl pes TZB-info - porovnn nklad na vytpn. Ty odhady tepl vody jsou nadsazen. Pokud se bude denn camrat v pln van, tak toho mon doshne. Podle toho vpotu mme mt ron spotebu 120m3 TUV a pitom nae 2.5 lenn rodina mla za rok spotebu 27m3 TUV, take ty 4MWh jsou dost reln. Dlce topn sezny bych docela vil, pokud dm bude EPD (nezkonme-li nco stavbou), tak to nen nereln slo (pi prmrn zimn teplot 0 tam poteba topit je opravdu minimln, top se hlavn v obdob velkch mraz). Spoteba za topen podle m bude ni, ale nechci bt pehnan optimista. S ivotnost novch technologi bych byl opatrn, je rozdl star litinov kotel a nov elektronicky zen s mechanickmi stmi. Mon bude ivotnost del, kdo v.

innost zemnho registru se odhadnout d - mch 27m d njakch 250W v zim a 400W v lt. Nic moc, hrani to s nvratnost. Co se te rekuperace, tak tepeln ztrty bez rekuperace jsou cca 2.5kW + vtrn 3kW tj. 5.5kW. S rekuperac njakch 2.8kW. Rozdl je dost podstatn, ale nedoku odhadnou vliv na dlu topn sezny. Rekuperace nen jen o vtn, ale i o komfortu. J potm s njakmi 120tis. za rekuperaci a rozvody. El. energie, co seere vtrk v rekuperaci se vyuije jako teplo v dom. Peletkov kotel taky ere njak proud, ale nikde jsem se nedoetl jak. Rekuperace hluk dlat doufm nebude, tak jsem byl ve stavbch, kde je osazena.

Jet ohledn cen - zapomnl si potat investici za topen do tvho domku. Ty tam nebude mt raditory nebo podlahovku? Komn uprosted domu asi taky nevybuduji z oby. nerez trubky, j ml rozpoet na komn na njakch 60tis. Pokud to um nco na zpsob turba, tak by to snad lo, ale mus se to pizpsobit dispozici.

Cenov nrst elektiny je, ale kdo si mysl, e peletky zstanou cenov dole se pkn spl. Jakmile lidi zanou nco vyuvat, tak ceny let nahoru a srovnaj se s jinmi palivy (plyn, LPG, nafta, za chvli devo). Peletky asi nejsou patnou investic, ale budoucnost se d odhadovat pouze z kvov sedliny a politici nm vem jet ukou. Pro online pokec bvm na ICQ 276151967.


Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:15.02 2008 06:15
 
Jak jsi dospel k temto vypoctum? Spotreba ohrate vody pro 4 clennou rodinu dela 8.1 MWh/rok. http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=47&h=38 mozna jsou tyto vypocty malinko prehnane ale nemuzes mit 2X mensi spotrebu. Co se tyce topne sezony 70dni se mi zda hodne malo. Kdyz si vezmu ze u kamen na peletek jde prumerne do prostoru 1KW tepla a zbytek do vody, tak si nedokazu predstavit ze bych mel topit s timto vykonem jen 70dni. Dale pokud mam izolovany dum tak zivotnost kamen na peletky se zvysuje, nevim ale 15let se mi zda taky malo jako zivotnost, kyz si vezmu jak dlouho ma muj strejda ocelovy kotel na tuha paliva (cca 23let) a to v nem topi pomerne hodne (stary dum). Komin u peletkovych kamen staci nerez trubka investice do 10tisic. Ano obsluha peletek neco zabere, ale kdyz si vezmu pri jakym vykonu vydrzi peletky dlouho horet, tak ta obsluha neni casove narocna. Jde pouze o prikladani, jinac ovladani se dela dalkovym ovladace. Stale se ale zapomina na rapidni cenovy rust elektriny. Osobne planuji mit zemni registr ale pouze s ventilatorkama na odsavani a prisavani vzduchu. Neplanuji napojit rekuperacni jednotku, ktera bude mit vyssi spotrebu elektriny. Investice je pomerne vysoka a hlucnost je taky slyset. Byl jsem v drevostavbe a sireni hluku jde opravdu slyset. Suma sumarum tvoje odlisne naklady na topeni: elektro kotel 10tis + rekuperacni jednotku 160tis? + zemni registr. Moje naklady: kamna na peletky 67tis + komin 10tis + zemni registr + ventilatorky s rozvodem 15tis. Cenovy rozdil jde videt. Vubec ale nedokazu odhadnout ucinnost zemniho registru bez rekuperacni jednotky. Topna sezona u me varianty by mela byt o neco vyssi, ale na druhou stranu spotreba elektriny rekuperacni jednotky bude vyssi nez ventilatorky a do budoucna pri rustu cen to bude znat. Beru ze kamna na peletky budou o neco dele horet (delsi topna sezona) ale v tom momente nepotrebuji ohrivat vodu v bojleru. Tedka tady teoretizujem, vse by se potvrdilo realnym provozem s nastupem Eura do CR a zmenou cen elektriny.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:15.02 2008 01:10
 
Zkusme to porovnat. Kdy budu pedpokldat mou ron spotebu (mj siln odhad, pro jin stavby to bude odlin) teplo 2.5MWh, TUV 4MWh, elektrika 2.5MWh, tak pi topen D45 (elektrokotel + bojler) je to ron topen+TUV 13779k, elektina 9485k tj. celkem 23263k (prvotn investice 20tisc za bojler a kotel) a pokud budu pedpokldat ivotnost teba 15let, tak je to ron 24596k.

V ppad peletek se v topn sezn TUV ohv peletkami a mimo bojlerem. Problm je v tom, e u takhle zaizolovanho domu je topn sezna krtk a TUV se bude se ohvat pevn bojlerem. Pokud byla elektina v sazb D25 a topn sezna 70dn (nevm, jak pesn je to oddhad), tak ron nklady budou: peletky 2418k, bojler 5527k a elektina 9101k tj. celkem 17046k (prvotn investice za kotel minimln 66000k + bivalentn bojler 10000k) a pi ivotnosti 15let je to ron 22113k.

Schvln jsem si to spotal pro plynov kotel a tam je ron elektina za 11532k a plyn 9378 (kotel geminox je urit pes 70tisc) a ron to dl 25576k. Dalo by se tomu pomoct akumulan sazbou D25 a pokud by bojler jel jen na plyn (co na to EZ?), tak to dl 23145k.

Pklad se solrem - teba sestava od Regulusu 400l, 3 kolektory za 100tisc. Nevm ale jestli zsobnk um elektro ohev - pedpokldejme e ano. Pi innosti 40% a sazb D45 je: elektrokotel 5307k, TUV 5072k a elektina 9484k tj. celkem 19863k (solr + kotel za 115tisc) a ron to dl 27526k. Zatm je to nejdra.

Ano vyhrl peletkov kotel, ale cenov rozdl nen a tak velk a to jsem nepotal potebu komnu a spltky rok na kotel. Peletkov kotel taky potebuje njakou obsluhu a drbu. Holt nen ve jednoduch. J jsem pro co nejjednodu technick een, protoe kdy se nco me pokazit, taky se to pokaz.


Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:14.02 2008 17:41
 
P.S. naklady za topeni peletkama budou nizzsi nez mit elektrokotel + v topnem obdobi si budu ohrivat vodu za jinou cenu nez elektrikou.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:14.02 2008 17:39
 
Vcera jsem sondoval cim jinym ohrivat vodu nez bojlerem. Bojler se mi zda ponekud draha zalezitost. Domy se max. izoluji a na druhe strane se na tohle zapomina. V tvem pripade naklady na ohrev teple vody budou prevysovat naklady za topeni ! Ja jsem taky planoval ohrivat vodu v bojleru celorocne. Ale kdyz jsem tak pocital, proste hodne se tomuhle nevenuje pozornost. Po celkovem zhodnoceni nejspis instaluji krbova kamna na peletky z rozvodem do TUV. Zasilam odkaz na tyto kamna, maji vysokou ucinnost ladovat teplo do vody (bojleru). Jinac ceny elektriny pujdou v brzke dobe jeste hodne nahoru (vysoka cena za teplou vodu) kdezto ceny paletek moc ne, v Nemecku je cena elektriny uplne nekde jinde a pritom cena peletek je o neco malo vyssi nez u nas. http://www.vltava2000.cz/dufa/GoodsDetail.asp?strGoodsID=EDILECOIDROCERVENA

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:14.02 2008 14:26
 
Jak je psno i v popisu, TUV bude zajiovat bojler. Zatm jsem limitovn financemi, abych se poutl do solru a i tam je momentln nvratnost dost nejist. Po pr letech to zhodnotm a podle cen energi mon pejdu na akumulaci a solr.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:14.02 2008 06:42
 
Cim planujes ohrivat vodu?

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.02 2008 22:41
 
Nemm zatm v plnu osazovat akumulan ndr, vrobc je hromada (Draice, Regulus, ...) a cenu je nejlep poptat od nich. dn podrobnj informace jsem zatm nestudoval, j mm v plnu osadit elektrokotel.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:12.02 2008 09:52
 
Posli mi PLS odkaz na nakou levnou akumulacni nadrz kterou by jsi popr. volil do sveho domu pokud by jsi mel krbovou vlozku s vymenikem. Vubec nemam prehled jak to vsechno funguje.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.02 2008 09:45
 
Nemyslel jsem pmo akumulan ndr od Atrei i kdy i to je mon. Ceny jejich ndr jsou ale krapet pemrtn - http://www.atrea.cz/?page=cz,212 . D se pout libovoln akumulan ndr, Atreck VZT jednotka m integrovan teplovodn raditor na ohev vzduchu a ten se napoj na libovoln zdroj tepla (elektrokotel, akumulan ndr).

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:12.02 2008 07:53
 
Muzu te poprosit o odkaz na akumulacni nadrz od Atrey. Vubec nemam predstavu jak to pracuje. Na fotecky tve izolace ve strese se tesim. Drzim palce.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:12.02 2008 00:16
 
Nemyslm si, e stecha nevydr mm dtem, tch 100let je doufm reln ivotnost krovu. Trmy samozejm pi vysychn pracovat budou, ale proto se do krovu dv vata, kter se pizpsob a navc izolace bude po vrstvch. Mosty krokvemi u mne vznikat nebudou, pod 20cm krokvemi bude dvojit rot 2x10cm s vatou. A to budu realizovat, tak to vyfotm. Jak je to s pevnost lepench trm nevm, vm jen, e cena je podstatn vy. Mn krokv ale znamen napklad silnj lat - u mn napklad pokrvai nechtli riskovat lat 30x50 vzhledem ve vzdlenostem krokv a hmotnosti krytiny. Krytinu jsem vybral z vce dvod betonovou od KM-Bety a o ivotnost stechy se nebojm. Jak dlouho vydr plechov krytina netum, priority ohledn krytiny si muste zvit sm, j do plechu jt nechtl.

Krbov vloka me natpt akumulan ndr a z t me topit VZT od Atrey a nemus bt vodn topen. Mne zatm akumulace neoslovila, ale jej as pijde (spolu se solrem).

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:11.02 2008 19:34
 
A co na strechu? Uvazuji o stresni plechove krytine Ondusteel. Imitace tasek je hodne dobra a NIZKA vaha stresni krytiny.

Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:11.02 2008 14:02
 
Dikes za poznatky a odpovedi.
Jenom k tem tramum, ja premyslim o lepenych tramech vzhledem k tomu ze do budoucna opravovat strechu je pekna divocina. Moje deti az jednou budou opravovat strechu tak nebudou muset tak brzo jako u nelepenyho tramu. Normalni tramy se krouti do vrtule a urcite vznikne nekde mezera mezi izolaci a tramem a pak dum nebude tolik izolovat. Dale lepene tramy nemusi byt tolik siroke a tim nevznika takovy tepelny most jako je tomu u normalnich tramu. Unosnost lepenych tramu je vetsi a tim se muze pouzit mene tramu a o5 se zmensuji tepelne mosty. Suma sumarum zivotnost strechy je pro me dulezita akorat ta cena je vyssi a to je velky minus. K te krbove vlozce s vodnim vymenikem. Investice do radiatoru je pomerne vysoka a nenavratna. Planuji pouze horkovzdusny rozvod samotizi, max. naky vetracky do pokoju.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:09.02 2008 19:42
 
K dotazm:
ad1) Nevm, pro by se ml registr obsypvat trkem. J ho mm uloen v jlu a i pes such lto byl jl docela vlhk. Ml by to bt ideln stav. Sklon ven by byl vhodn, pokud by byl registr zakonen revizn achtou. Pozemek mm mrn do kopce a nechtlo se mi investovat njakch 15tisc za achtu kvli kondenztu. Bojm se e nvratnost registru by pak hraniila s ivotnost a tak jsem radji zvolil variantu s erpadlem (cena celho mho ZR je cca polovinou ceny achty).
ad2) fasdn polystyrn EPS 70 F
ad3) EPS 100 S
ad4) Uchycen je mon realizovat bu na kovov kotvy nebo na hranoly. Devo kal projektant i dodavatel oken a mn pijde sympatick vzhledem k parozbran a zateplen.
ad5) Lepen trmy kde? Tepeln odpor trmu obyejnho nebo lepenho bude plus mnus stejn, cenov rozdl bude dost podstatn. Jedin vhoda je, e konstrukce nepracuje. Pokud se jedn o kovov stojky vaznic, tak tam by se teoreticky daly pout lepen hranoly, ale pilo mi to jako zbyten komplikace. Kovov jsou pro to, e se schovaj do 115mm pek a nebudou vidt a snad ani pracovat.
ad6) Flie je Delta Maxx plus se samolepicm okrajem a lepen je. Pokud se voda dostane pod taky, tak pedpokldm stee, protoe tam nebude ni teplota ne venku.
ad7) Software neznm, ale ztrty se daj relativn pesn spotat podle parametr konstrukce. Co ale lovk neodhadne, jak kvalitn je stavba provedena, slunen zisky, mnostv vaen, svcen a podobn. Sm nevm, jakch parametr stavba doshne, ale doufejme e to bude alespo nadprmrn NED. Do takovho domu je krbov vloka vhodn asi jen s akumulac do vody, jinak se takov dm rychle petop.


Jméno:

Marek Bednar
E-mail:marek (tečka) bednar (zavináč) cbox (tečka) cz
Datum:08.02 2008 09:34
 
Zdarec,mam par dotazu:
1)zemni registr: mas pod trubkama sterk s piskem a prez to latku? nebo jsou trubky polozeny pouze na zem, nebude to delat problemy? Nedela se sklon zemniho registru od domu k nasavanemu vzduchu, ryhleji vysycha voda bez pouziti cerpadla jak mas ty.
2)polystyren venkovni izolace: presny oznaceni, vim ze to je Styrotrade, ale jaky?
3)polystyren podlaha: jaky mas presny oznaceni na podlahu.
4)ulozeni oken: vsude jsem videl umisteni oken na zelezne jekly.
5)tramy: Neni lepsi pouzit u pasivniho domu tramy z lepeneho hranolu aby nevznikal tak velky tepelny most? Ve Finsku se standartne delaji lepene tramy.
6)folie na strese: nemela by se folie mezi sebou prelepovat paskou? Pokud se dostane voda pod tasky a zamrzne tak se muze led protlacit mezi foliema k izolaci.
7)planuji temer presnou skladbu domu, pouze budu mit na vic oblozeni ze dreva a topit planuji krbovou vlozkou + primotopy. Da se pomoci nejakeho softwaru vypocitat tepelna ztrata doma a podle toho zvolit krbovou vlozku, ma nekdo odkaz?

Dikes za odpoved


Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:23.01 2008 19:49
 
Mm zelen dekperimetr, ale zatm nen zabudovan. Hloubka uloen bude od 60-90cm a budu dlat dren okolo spodn rovn toho perimetru, protoe mme jlovit podlo a z pole se pi detch thne voda. Chystm se lepit to na buchty jen si nejsem jist jak lepidlo ve vlhku bude trvanliv. Spodn hrana perimetru se opr o tu patku zkladu, tak to snad nebude mt kam ujet. Pedpokldm, e na sokl pijde strka s perlinkou a na n obklad nebo njak zrnit omtka a ta nopovka by mohla eit problm se vzlnmm vlhkosti do nadzemn sti strky soklu. Pokud to bude pravideln vlhnout a mrznout, tak to asi dlouho nevydr a nopovka by tomu mohla pomoct (nahoe bych nopovku pikryl asi karkem nebo dlabou). No aspo e ta nopovka nemus bt a po spodn okraj perimetru. Jet asi protrm konference, ne se do toho vrhnu.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:23.01 2008 18:17
 
J bych ten styk perimetru se zem neeil, protoe perimetr je dlan na to, aby se pmo zeminou zasypal. dn nopovka by tam u nemusela bt. Ten perimetr mte na ZB pilepen? Do jak hlouby ho mte pod ternem a nad nm?
U m to je to 80cm pod a 20nad ....

http://www.rigips.cz/pages/productsAndSystems/perimetr.aspx

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:23.01 2008 16:41
 
Mon je toho perimetru trochu moc, ale bude se o nj oprat zateplen. Jinak by se to muselo eit asi njakm rotem nebo litou a zase je tu problm s mostem. Jen jet nevm jak na detail styku zem / perimetr - pokud pouiji nopkovou flii, jak ji nad zem zakonm.

Vae skladba asi odpovd doporuen Atrey, kde kanly maj bt v prostedn 5cm vrstv a na nich je zase 5cm EPS - ze to aby se vzduch neochlazoval dv ne vyst pod okny (jinak by vzniklo podlahov vytpn). J mm v podlaze 260mm EPS 100S a budu ho dvat (jako skoro ve aby se pekryly mezery) ve dvou vrstvch po 130mm. Kanly na vzduchotechniku pak vyznu odporovou ezakou (pot co je naneisto poskldm a namaluji si obrysy). Vrek rozvod pak pekryji tak njakou vrstvou EPS.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:23.01 2008 15:38
 
Dkuji za odpov, je to super een. Taky vymlm jak oddlit izolac zklad domu od terasy a toto mi to vye. Jenom dotaz, nen toho perimetru zbyten moc? M projektant navrhl \"jenom\" 200.
Jet bych se chtl zeptat na skladbu EPS v podlaze, mm v projektu vzduchotechniky uvedeno 1x Stabil S150 150mm a 2x50mm EPS 100Z a moc se mi toto een nelb. Tak to jenom tak pro srovnn.

Dky ... Honza

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:23.01 2008 08:40
 
T m zjem o tyto strnky. Zklady jsou udlny jako spolen patka v zemi na kter je ztracen bednn, kter u ale nen spojen - je tam mezera na izolaci. Dm je tak izolovn samostatn perimetrem 2x140mm a gar m kolem sebe jen 80mm.

Jméno:

Honza
E-mail:johnny (zavináč) tiscali (tečka) cz
Datum:22.01 2008 17:57
 
Dobr den,

jsem fandou EPD a proto se zjmem sleduji Vae strnky. Jenom by m zajmalo, jak mte vyeen zateplen zkladu (soklu) mezi domem a gar. Jde mi o to, jestli je perimetr i kolem gare nebo kopruje zklady obytn sti domu a jak je vyeen tento ppadn tepeln most.

Dkuji.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:16.01 2008 20:03
 
Nemyslm si, e ka ytongu je problm. Vnj strana domu je rovn a penvajc vnitn 1cm bude \"utopen v podlaze\" tj. pokud nebude vae izolace + podlaha pod 20cm, co nepedpokldm, tak se to schov.

Nevm, jestli prefabet nen ten ed materil, co jsem vidl ve stavebninch a kter se po navlhnut choval jako blto. O nm jsem ani neuvaoval.

Pky jet nemm, ale budou opt z VPC. Jednak je to stejn materil a jednak je to i levnj. Pouze je od zkladu odizoluji ytongem, ale bude tam muset pijt 120x250 a tak to bu budu muset ezat nebo nahoe dozdt lcovkami. Natst se to schov do podlahy.

Jméno:

Laďa Stříteský
E-mail:lstritesky (zavináč) cominfo (tečka) cz
Datum:16.01 2008 08:00
 
Zdravm,
chci taky stavt z VPC a odizolovani paty domu chci provest stejnym zpusobem, jako vy. Ovsem u Ytongu narazim na problem sirky, ktera je 25cm, kdezto u VPC 24cm. Uz jsem to chtel resit treba Prefabetem, nebo SuperPorfixem, ovsem vysku prvni rady projektant navrhl 20cm, aby mu dobre vychazel strop, ale 20cm tloustky uz Prefabet nedela. Proto jsem se chtel zeptat, jak jste resil ten rozdil. A pricky jste delal z Ytongu, nebo VPC. Pokud Ytong, tak jak se snasely dva rozdilne materialy. Nepraska to v rozich? Diky za pripadne odpovedi. Laa

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:31.12 2007 20:54
 
Omlouvm se za chybu, kvli kter nelo do fra vkldat pspvky. U je opravena.

Jméno:

Yetti
E-mail:radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz
Datum:05.12 2007 23:15
 
Zprovoznno frum
email: radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz

TOPlist