EPD

epd.zbytky.net

JmĂ©no:	Jarka
E-mail:	jarka (zavinĂˇÄŤ) ostavbe (teÄŤka) sk
Datum:	11.05 2011 00:05

Ve�mi pekne zdokumentovan�!

JmĂ©no:	Petr Holeček
E-mail:	peholecek (zavinĂˇÄŤ) volny (teÄŤka) cz
Datum:	15.01 2011 17:50

vzduchot�snost z�suvek lze tak� vy�e�it jejich vymaz�n�m silikonem.D�lal jsem Blover-door test je�t� p�ed zateplen�m a p�esto�e z n�kter�ch z�suvek foukalo, tak test vy�el.P�edpokl�d�m, �e po zateplen� to bede lep��, ale rad�ji ty net�sn� z�suvky p�esilikonuji. Zkuste to taky....

JmĂ©no:	Petr Hudec
E-mail:	info (zavinĂˇÄŤ) pro-pasiv (teÄŤka) cz
Datum:	11.01 2011 23:28

Jak jste spr�vn� poznamenal, ty net�snosti p�es z�suvky souvis� s poru�enou vzduchoz�sn�c� vrstvouom�tka, paroz�brana a pod.). P�i blower door testu je to je�t� patrn�j��!!! Bu� se mohou do st�vaj�c�ch z�suvek instalovat vzduchot�sn� pouzdra a nebo rovnou star� el. krabice vym�nit za nov� a to vzduchot�sn�. Pokud budete m�t z�jem, nev�hejte se na men obr�tit, m�m je ve sv�m sortimentu, p��padn� je mo�nost je p�iobjednat. M��ete se pod�vat na www.pro-pasiv.cz

JmĂ©no:	yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	10.01 2011 22:05

Zdrav�m, to je to net�snostmi domu. Vzduchot�snou ob�lku tvo�� vnit�n� om�tka a jestli�e m�te d�rovan� cihly, tak p�i zabudov�n� d�rovan�ch elekrokrabic vznikaj� kan�ly, kter�mi proud� vzduch. Bu� pr� existuj� n�jak� vlo�ky do elektrik��sk�ch krabic, nebo jako j� jsem ut�s�oval d�ry v krabic�ch tmelem na paroz�branu. To fouk�n� nen� jedin� probl�m. Pokud ze z�suvky nefouk�, tak to m��e znamenat, �e zn� naopak tepl� vnit�n� vzduch vyfukuje ven.

JmĂ©no:	Olga
E-mail:	olgah (zavinĂˇÄŤ) post (teÄŤka) cz
Datum:	05.01 2011 19:59

Dnes jsem p�i�la na hroznou v�c venku foukalo a u n�s v nov� ��sti domu tak� a to z vyp�na�� a ze z�suvek.��m to bude- nev�te.D�kuji

JmĂ©no:	yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	21.10 2010 21:13

Ahoj bobe, kontakty jsou uvedeny v odkazech. Pokud bys pot�eboval n�jakou konzultaci, tak se sta�� ozvat rad�ji na mail, nebo se m��eme domluvit i na osobn� sch�zce. S tou cestou je to tak jak p�e�, m�m jen p��jezdovou komunikaci, kter� je na m�m pozemku. ��elov� komunikace mus� nejsp� spl�ovat n�jak� krit�ria a cenov� bude asi dost odli�n�. Nejlep�� by bylo domluvit se s ostatn�mi stavebn�ky a o n�klady se pod�lit, ale n�kdy je to sp� vym�h�n� n�klad�. �� je pozemek cesty? Pokud tv�j, tak to lze �e�it v�cn�m b�emenem za �platu.

JmĂ©no:	bob
E-mail:	dumvsenove (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	18.10 2010 14:02

Ahoj, cen�m si takov�ch lid�, jako jsi ty, kte�� se pod�l� o sv� know how a v�nuj� t�mto prezentac�m a f�ru tolik sv�ho drahocenn�ho �asu. J� jsem ve f�zi projektov� dokumentace a p��prav. Budu stav�t NED a�koliv z jin�ch materi�l�, ale na tv�ch str�nk�ch je spoustu dobr�ch rad a inspirac�. Dle m� meilovky je patrn�, �e budu stavbu realizovat v �enov� u Ostravy, tzn. kousek od tebe a pokud se pod�l� o n�jak� kontakty a reference, budu ti vd��n�. V t�to chv�li �e��me p��jezdovou komunikaci. Ty m� 80m j� cca 40m. Kdo ti na ni d�lal projekt a kolik by m�ly �init n�klady na v�stavbu? M� toti� p�esv�d�uj�, �e se pod 0,5 mil nedostanu. Nezn�m stavebn� z�kon, mo�n� m� pouze sjezd a p��stupovou cestu, n�m na��dil stav. ��ad ve�ejn� p��stupovou ��elovou komunikaci (z d�vodu, �e z n� bude p��stup ke �ty�em dom�m). Zat�m d�ky, snad je�t� funguje� na f�ru po del�� dob�.

JmĂ©no:	yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	20.05 2010 09:06

T�ch tmel� jsem pou��val v�c. Nejd��v od Juty Jutafol Mastic a pak od Den Bravenu zelen� lepidlo na paroz�branu profi. Existuje i b�l� verze (neprofi), ale ta je moc ��dk� a nejde pry� z rukou. V krabici je t�ch d�r jako �e�eto, proto�e jsou p�ipraveny na vylomen� plastu. Zbytek je od proch�zej�c�ch kabel�. Pokud je krabice ve sp��e mezi chihlami, tak z n� podle mn� mus� fu�et (mn� se to tak dokonale do s�dry usadit nepoda�ilo). Pokud je uprost�ed cihly, tak z�le�� na duhu cihel a typu zd�n�. Nejl�pe je dostat to do stavu uzav�en� ob�lky domu a p�i podtlaku vlhk�m h�betem dlan� kontrolovat, jestli fu��. S t�mi om�tkami a� k podlaze je to fakt probl�m. M�lo to tak b�t, ale m�m tam zub kv�li rozd�ln� velikosti ytongu a kb-bety. Sp�ry mezi cihlami jsem sice lepil lepidlem, ale stejn� tam dok�e profukovat. Om�tky by m�ly b�t odshora a� dol� a pak nen� probl�m s klasick�m vylit�m podlahy. J� te� mus�m dodate�n� tmelem ut�snit mezeru mezi podlahou a st�nou.

JmĂ©no:	Zdenda
E-mail:	zdenda (teÄŤka) silar (zavinĂˇÄŤ) atlas (teÄŤka) cz
Datum:	16.05 2010 19:31

Zdrav�m, je�t� jsem se chci zeptat na typ tmelu, kter�m jste ut�s�oval ty el. krabice, v el. krabi�ce jsou asi �ty�i otvory, to jste ut�s�oval u ka�d� krabi�ky v�echny otvory?:). A je�t� jedna v�c, koukal jsem na va�ich fotk�ch, �e om�tky v p��zem� nem�te a� k podlaze, m�l jste n�jak� zvl�tn� postup p�i prov�d�n� podlah - ut�sn�n� mezi om�tkou a podlahou, nebo jste podlahy vylil standardn� jak se to d�l�. D�ky za odpov��, s pozdravem Zden�k �ilar.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	30.04 2010 09:54

Ahoj, ta paroz�brana p�es cel� strop byla proto, abych minimalizoval mno�stv� p�echod� strop-paroz�brana a t�m taky mo�n� net�snosti (blower door test). Z dne�n�ho pohledu si mysl�m, �e asi rozd�l mezi variantou paroz�brana v ka�d� m�stnosti nen� rapidn�, ale probl�m by asi nastal p�i tah�n� kabel� a hus�ch krk� stropem. Pak by se musely dodate�n� d�lat do paroz�brany d�ry mezi m�stnostmi a toho jsem byl u�et�en. Leda to vymyslet jinak, ale minim�ln� kabely osv�tlen� p�es paroz�branu proj�t mus� a ty d�ry se mus� dost pe�liv� zalepit. Ten dvojit� ro�t na vatu jsem d�lal z hranol� 50x100 a ��ku jsem dal tu��m podle ��ky vaty (aby nevypad�vala. Hranoly se chytaly vruty 6. Jakou mezeru mezi paroz�branou a cihlou m� na mysli? Pokud p��ky, tak nad posledn� ��r jsem dal kart�ny, aby mi zedn�ci p�i om�t�n� neprotrhli f�lii a taky aby se n�hodou nepotrhala paroz�brana p�i pohybu vlivem v�tru (m�m to dost nat�sno). Pokud nejsou ty cihly p�ev�zan� do kapes, tak se ty tu��m nerezov� p�sky pou��vat mus�, chytal jsem je do nosn� zdi hmo�dinkami. Pr�ci zdar

JmĂ©no:	tichý josef
E-mail:	josefek (teÄŤka) t (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	27.04 2010 22:52

Zdrav�m na sever Moravy.Od t� doby co jsem byl s man�elkou u Tebe na n�v�t�v� v zim� se stavba na�eho domu pohla a te� bych se cht�l zeptat, pro� jsi nejd��ve d�lal izolaci st�echy a podkrov� + paroz�brana a pak teprve p��ky.Chyst�m se zd�t p��ky a nev�m jak to ud�lat. Jestli p��ky a pak izolaci st�echy nebo opa�n�.Budu zateplovat tak jak Ty. Mezi krovy a pak 2x d�ev�n� ro�t.Jak by jsi mi poradil, pros�m ?A pak je�t� si nev�m rady, do jak� v��ky vyzd�t p��ky kdy� ud�l�m nejd��ve izolaci a pak p��ky a nebo naopak.Mysl�m t�m v��ku cihly v��i paroz�bran�.Co jsi Ty ud�lal s mezerou, kter� vznikla mezi paroz�branou a cihlou ?Vid�l jsem to na Tv�ch fotk�ch.Pou��val jsi ty plechov� st�nov� spony k lep��mu spojen� p��ky s obvodovou st�nou?Stav�m tak� z VPC.D�ky za odpov��, Josef z Vala�sk�ch Klobouk.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	26.04 2010 12:00

Z�suvky se ut�s�ovat mus�, je to velk� net�snost. Pr� existuje do z�suvek n�jak� t�sn�c� vlo�ka nebo speci�ln� krabice. J� to nezji��oval a krabice jsem ut�s�oval tmelem na lepen� paroz�bran. T�sn�n� jsem prov�d�l a� dodate�n�, kdy jsem VZT v dom� ud�lal podtlak (p�i ucp�n� s�n�) a z krabic jde pak detekovat, jak z nich fouk� (nejl�pe h�betem vlhk� dlan�). Fouk� skoro ze v�ech a dokonce i z krabic ve vnit�n� nosn� zdi (osobn� je mi z�hadou kudy se tam vzduch dostane). S kanalizac� probl�m nevid�m, je odv�tr�van� nad st�echu a klapku podle m� nepot�ebuje. Vzduchot�sn� je odd�len� zavodn�n�mi sifony (jinak by se ��il po dom� pach).

JmĂ©no:	Zdenda
E-mail:	zdenda (teÄŤka) silar (zavinĂˇÄŤ) atlas (teÄŤka) cz
Datum:	19.04 2010 21:45

Zdrav�m, je�t� bych se r�d zeptal ohledn� rozvod� el., ut�s�oval jste n�jak�m zp�sobem z�suvky a vyp�na�e? P�edpokl�d�m, �e om�tka v�m tvo�ila vzducht�snou vrstvu, tak v m�st� z�suvek by mohl nastat probl�m. Na sv�m RD pr�v� prov�d�m rozvody el, koukal jsem �e existuj� krabice s t�sn�n�m, nebo se to d� ut�snit tmelem �i p�skou. A tak� jsem se cht�l zeptat jak m�te odv�tranou kanalizaci, b�n� se to d�l� kom�nkem nad st�echu, v na�em p��pad� je to obt�n�j��:), zp�tn� klapka? D�ky za odpov��.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	16.04 2010 08:09

S prac� projektanta jsme byli spokojeni. Projekt jsme postupn� dola�ovali a na stavebn� ��ad byl pod�n po 6ti m�s�c�ch od podeps�n� smlouvy p�i�em� n�kter� v�kresy byly k dispozici pro vy�izov�n� na ��adech i d��ve. Pozd�ji jsme je�t� obdr�eli prov�d�c� projekt. Term�ny zhotoven� si ale nejprve ov��te u projektanta. Dneska je n�val \"zelen� �spor�m\" a projektanti jsou v�t�inou i dost vyt�en�.

JmĂ©no:	Libor
E-mail:	libor (teÄŤka) tobola (zavinĂˇÄŤ) centrum (teÄŤka) cz
Datum:	13.04 2010 08:05

Dobr� den, ji� p�ed ned�vnem jsem se inspiroval Va��m p��stupem k bydlen� a tudi� se pt�m. Projekt V�m vypracoval fa Panda Projekt - jak jste s jejich prac� byl spokojen a jak dlouho jim trvalo vypracov�n� projektu? Chyst�m se toti� na zad�n� vypracov�n� projektu k DR a nev�m na koho se obr�tit, abych neprohloupil. D�kuji L

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	29.03 2010 10:35

T�ko, to je bohu�el na t�ch cihl�ch to blb�. M�l jsem p�j�enou dr�kova�ku s diamantov�mi kotou�i a t�m to �lo. N�co jsem d�lal i flezou s diaman��kem a bourac�m kladivem.

JmĂ©no:	Zdenda
E-mail:	zdenda (teÄŤka) silar (zavinĂˇÄŤ) atlas (teÄŤka) cz
Datum:	25.03 2010 10:14

D�ky za info, je�t� jsem se cht�l zeptat jak jste �ezali dr�ky do VP cihel pro rozvody EL a instalac�? D�ky.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	22.03 2010 21:40

Zdrav�m, rozvody VZT jsme d�lali a� po om�tk�ch (�tuc�ch). Prostupy u� byly ve zdivu p�ipraveny. V podlaze je cca 28cm EPS ve skladb� od zem� 13 + 13 + 2. V prost�edn� vrstv� EPD, kde se tahaly rozvody VZT a vody, byly tabule roz��znuty na spodn�ch 8 a horn�ch 5 cm. V t� 5cm vrstv� jsou um�st�ny rozvody, voda je v 8cm vrstv�, kanalizace r�zn�. Rozvody vody a VZT se nikde nek��. V dome�ku u� p�l roku bydl�me, klima je dobr� a akumulace velik� a p�i trval�m bydlen� nen� na �kodu. Po��tal jsem to kdysi - cca 200t akumula�n� hmoty domu.

JmĂ©no:	Zdenda
E-mail:	zdenda (teÄŤka) silar (zavinĂˇÄŤ) atlas (teÄŤka) cz
Datum:	19.03 2010 09:11

Zdrav�m, narazil jsem na va�e str�nky a zaujali m�, proto�e stav�m tak� ENP d�m, jsem ve f�zi hrub� stavby (budu osazovat okna) a skladbu obvodov�ho pl�t� m�me prakticky stejnou:),. M�m jen dotaz ohledn� rozvod� vzduchotechniky, d�lal jste je a� po om�tk�ch nebo po �tuk�ch? V jak� v��ce m�te vedeny rozvody vzduchotechniky, ZTI instalac� a EL. Podle obr�zk� jsem koukal n�kde v prost�edn� vrstv�. U� bydl�te? Jak se chov� v�penop�skov� st�na, jak akumuluje? Obvodovo� zdivo m�m tak� z VP cihel otl 240 mm. D�ky za info, Z �ilar.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	06.01 2010 11:30

Jak je to s extru��kem nev�m, tu��m �e na n�j je speci�ln� lepidlo. My pou�ili desky perimetr (zelen� nebo r��ov� hust� polystyren), kter� jsou ur�eny do zem�, ty lepili na buchty flexibiln�m lepidlem ke ztracen�mu bedn�n� a kotvili hmo�dinkami. Spodn� hrana desek se op�r� o betonovou patku, kter� je �ir�� ne� na n� postaven� ztracen� bedn�n�. Desky jsou tu��m v zemi do hloubky 50cm, samotn� patka u� izolovan� nen�. Perimetr vych�zel tehdy tu��m na polovinu ceny extru��ku.

JmĂ©no:	Zlatka
E-mail:	zlatkakolin (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	05.01 2010 09:28

Dobr� den, chyst�m se stav�t RD a pros�m o radu jak�m zp�sobem zaizolovat extrudovan�m polystyr�n�m z�kladov� p�sy (do hlobky 80 cm), na kter� p�ijdou dv� �ady ztracen�ho bedn�n�. Zaj�mal by mne postup. Omlouv�m se za laick� dotaz. Zlatka

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	14.12 2009 23:09

Zdrav�m, d�k za pochvalu. Pop�u stav, kter� jsem bu� odpozoroval nebo zjistil od Atrey a dodavatel�. RK2 m� v�stup na ��zen� 230V serva SR a jeho chov�n� a parametry se nastavuje na ovl�dac�m modulu CP-07 v servisn�m menu. Pokud je zemn� registr (nebav�m se o proveden� s cirkula�n�m v�ceservov�m p�ep�na�em), tak se mezi fas�dn� vstup a ZR p�ipoj� Tkus se servem, v ovlada�i CP-07 se nastav� re�im serva ZR a mezn� teploty nap�. 0 a 24 stupn�. Jednotka si pak sama ��d�, kdy je servo p�epnut� na fas�du - v�tr� a venkovn� teplota je v rozmez� 0-24 stup��, nebo na ZR - nev�tr� nebo je venkovn� teplota pod 0 (oh�ev vzduchu v ZR) nebo nad 24 stup�� (chlazen�). Tkusy existuj� 3 typy podle toho kter� hrdla jsou na s�n� a kter� do jednotky a ze kter� strany je fyzicky servo. Pokud nen� ZR, tak se vstup �erstv�ho vzduchu p�ipoj� asi p��mo bez klapky se servem. RK2 m� v sob� na vstupu sp�a�enou klapku pro mix cirkula�n�ho a �erstv�ho vzduchu. Pokud nev�tr�, tak se naplno otev�e cirkulace a uzav�e �erstv� vzduch. Mysl�m si, �e tam to servo klapky nemus� b�t a funkci to neovlivn�. Vid�l jsem ale i dod�vku materi�lu, kde byla samostatn� klapka ovl�dan� servem z�ejm� na vstup �erstv�ho vzduchu. Servo pak p�i v�tr�n� otev�e s�n� z fas�dy a po skon�en� v�tr�n� se s�n� uzav�e. Toto nez�le�� na teplot�. Kdy� jsem z d�vod� zatopen� ZR p�epnul chov�n� serva na re�im bez ZR, tak se mi vlastn� Tkus chov� jako oby�ejn� klapka se servem, kdy v poloze ZR je vstup uzav�en (u mn� doslova - vodou). Na venkovn� teplot� v tomto p��pad� chov�n� nem� vliv.

JmĂ©no:	Jiří Veršecký
E-mail:	J (teÄŤka) Veršecký (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.12 2009 12:56

Text p��sp�vku Dobr� den, cht�l jsem se zeptat jak m�te vy�e�eno p�ep�n�n� vstup� s�n� do rekupera�n� jednotky (z venku a zem. registru). Podle fotografie to asi zaji��uje servo. Mohl byste to popsat podrobn�ji? P�edem d�ky. Jinak jste postavil moc p�kn� d�m a str�nky jsou tak� bezvadn�.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	08.12 2009 14:14

K t�m dotac�m je�t� zji��uji n�jak� podrobnosti a mo�n� nebude a� tak nere�ln� jejich podm�nky splnit (p�i relativn� mal� investitici). Brzy budu v�d�t v�c.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	01.12 2009 20:41

Blahop�eji k ak�n� rodin�, takov� je k nezaplacen�. Po zelen�ch dotac�ch jsem se p�dil, ale bohu�el pln� elektrick� d�m nespln� po�adavky na prim�rn� energii 60kWh/m2 plochy za rok, by� jin�mi parametry to pasivn� standart spl�uje. P�em��lel jsem, co by s t�m �lo ud�lat, ale sol�r na vodu to nevytrhne, sol�rem topit je blbost, plyn je taky pase. Jedin� 2 �e�en�, jak by to �lo realizovat by asi byl peletkov� kotel (nev�m jestli jde provozovat bez akumulace), n�kter� v�trac� jednotka od Nilanu s tepeln�m �erpadlem nebo mo�n� n�jak� levn�j�� certifikovan� tepeln� �erpadlo.

JmĂ©no:	tichý josef
E-mail:	josefek (teÄŤka) t (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	29.11 2009 21:50

Ahoj staviteli.Oz�v�m se po del�� dob�.U� m�me postavenou komplet hrubou stavbu a je�t� zkus�me vybetonovat schody do podkrov�.V�echno jsme si d�lali �pln� sami.M�m velmi zku�en�ho otce a �ty�i schopn� bratry.U�et�ili jsme t�m spoustu pen�z.Chci se T� zeptat,zda jsi ��dal o n�jak� dotace. T�eba Zelen� �spor�m. tak ahoj.Josef.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	27.10 2009 13:11

Nafotil jsem ho a p�idal. Rozumn�ji to vyfotit ne�lo.

JmĂ©no:	Peter H.
E-mail:	dutchman78 (zavinĂˇÄŤ) gmail (teÄŤka) com
Datum:	26.10 2009 15:42

Ahoj, dakujem za radu s pripojenim kotla, je to tak ako si hovoril. Tvoja stranka a fotky mi velmi pomohli pri montazi ATREA. Ak by som este mohol pootravovat, fotografie pripojenia bojleru nahodou nemas? :-)

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	25.10 2009 19:54

Zdrav�m, tyhle kamna vid�m poprv�, ani jsem k nim na internetu nena�el n�jakou dokumentaci. Pokud ji m�te v el. form�, tak mi ji po�lete na mail, kouknu, ale osobn� si mysl�m (podobn� v�ci mne �iv�), �e GSM ��zen� je ur�it� dopln�k za��zen� (za p�im��en� vysok� pen�z), kter� se mus� koupit. Mo�n� ale �e vzhledem k cen� t�ch kamen u� bude jeho sou��st�. Je n�kde na kamnech n�co jako z�suvka na SIM kartu? Ka�dop�dn� nejl�p bude obr�tit se na toho prodejce, bude o tom v�d�t nejv�c.

JmĂ©no:	Rozbroj vladimír
E-mail:	vladimir (teÄŤka) rozbroj (zavinĂˇÄŤ) atlas (teÄŤka) cz
Datum:	23.10 2009 16:19

Text p��sp�vku. Koupil jsem kotel na peletky zn.PALAZZETTI Clemy Std.Prodejce mn� ujistil ,�e kotel lze d�lkov� ovl�dat z jin� m�sta, vzd�len�ho od m�sta kde se nach�z� kotel a to mobilem .M�j probl�m je v tom ,�e nem�m k diposici n�vod jak toto prov�st. Z n�vodu obsluhy kotle to nen� jasn�.Obrac�m se ��dosti zda mi nem��ete pomoci kde z�skat pot�ebnou informaci .D�kuji.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	21.10 2009 15:31

Ahoj, koukal jsem na to a pokud to ch�pu spr�vn� (nejsem topen��), tak ty ventily jsou tam jen v p��pad�, �e je na okruh topen� p�ipojen t�eba i teplovodn� �eb��k v koupeln� a v koupeln� je tak� nav�c �idlo TR2. Pak elektronika hl�d� teplotu i v koupeln� a pro jej� vytopen� si stopne p��vod vody do RK2. Pokud m� jen elektrokotel a v koupeln� samostatn� elektro topen�, tak to tam nen� pot�eba. S kamar�dem to m�me stejn� a funguje to ok. Jen nev�m, jak je to s expanzkou - jestli nen� v kotli a pak mus� b�t extern� a jak velk�. Ale ty ji asi m� v kotli. Kotel Rejnok ji m� taky v sob�, tak�e v rozvodu m�m jen 2 ventily, filtr a 2 automatick� odvdu��ov�ky. A� bude� cht�t pomoct z rozchozen�m, tak se ozvi (m��e� i skype: radim2tej)

JmĂ©no:	Peter H.
E-mail:	peter (teÄŤka) hulaj (zavinĂˇÄŤ) gmail (teÄŤka) com
Datum:	21.10 2009 13:01

Ahoj, sna��m sa tie� svojpomocne sprev�dzkova� Duplex RK2 a m�m jednu ot�zku, ke�e m�me rovnak� zapojenie elektrokotol (ja m�m Thermona EL8) + Duplex, bez rebr�kov. Atrea na svojich sch�mach uv�dza pred vstupom topnej vody do jednotky aj polo�ku EUV - Elektropohon Honeywell MT4-230. Na fotografiach som ho nevidel, nie je potrebn� ho os�dza�? �akujem

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.10 2009 20:32

Na hydroizolaci je celistv� vrstva EPS 13cm. Nad n� je druh� vrstva 13cm a v n� jsou um�st�n� zap�skovan� trubky s izolac�. V t� sam� vrstv� jsou i kan�ly s rozvody vzduchu, jen jsem musel ty desky ��znout na 8 a 5cm. Nakonec nad v��m je vrstva 1-3cm EPS (aby se ud�lala rovina pro anhydrid).

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	10.10 2009 19:00

Opet zdrav�m po cese a kolaudaci tise zavidim :) Mohl bych se zeptat, jak jsi delal rozvody vody v prizemi, mas je dane ve vrstve podlahoveho polystyrenu nebo je mas polozene prakticky na lepence a polystyren je kolem trubek vyrezany. Diky.

JmĂ©no:	Mara
E-mail:	marekbednardc (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.07 2009 12:25

Supeeeer. Diky :-)

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	08.07 2009 09:21

Ahoj, p�idal jsem k fotodokumentaci odkaz na aktualizovan� zip arch�v (vpravo naho�e)

JmĂ©no:	Mara
E-mail:	marekbednardc (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	02.07 2009 09:19

Cus Yetti. Myslis, ze by slo na stranky umistit odkaz ,,stazenim vsech fotek,,? Rad bych se chtel pohodlne a rychle podivat na fotky na mistech kde neni internet. Takovej paket fotek ve formatu ZIP, kterej bys vzdycky aktualizoval. Co ty na to? DIK

JmĂ©no:	josef T
E-mail:	josefek (teÄŤka) t (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	16.06 2009 08:33

Ahoj staviteli.Chci si s Tebou domluvit na n�v�t�v� Tv�ho domu.M�m te� volno a spojil bych to s n�v�t�vou u p��buzn�ch.Bude�-li souhlasit ozvi se mi na mail a domluv�me se.M�j se.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	23.04 2009 22:45

P�edpokl�d�m, �e DE je N�mecko. To m�m na m�le daleko, jsem z Ostravska. Bohu�el neporad�m.

JmĂ©no:	Andrej
E-mail:	a (teÄŤka) titov (zavinĂˇÄŤ) ewcoo (teÄŤka) com
Datum:	21.04 2009 10:16

Dobr� den, neporad�te kde v DE m��u sehnat P�nosklo? �esk� dodavatel� jsou na nic. D�kuji. a.titov@ewcoo.com

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.04 2009 22:49

M�l jsem te� malou pauzu, rozrostla se mi rodinka. N�jak� fotky tu pak dod�m.

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marekbednardc (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	07.04 2009 10:21

Hoj Yetti, kdypak budou dalsi fotecky ???

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	05.03 2009 09:41

Zdrav�m, j� cihly popt�val jak p�es internetov� stavebniny, tak p�es m�stn� stavebniny. Slevu si u� nepamatuji, byla ale asi 20 procent od m�stn�ch stavebnin, doprava od KMBety zdarma. Dr�ky do cihel jsem d�lal jen pro elektriku, vodu jsem a� na mal� v�jimky tahal v podlaze a stoupa�kami v technick� m�stnosti. Rodinn� domky se v N�mecku z t� 175 d�laj�, tak n�jak tu elektriku mus� taky do t�ch cihel nacpat. Vodu bych asi tahal jinudy. Co se t��e 16DF, tak pokud m� velk� svaly nebo je��b, tak je to super. J� z nich (zedn�ci) d�lal pil��e a super. Tu prvn� �adu jsem tak od boku pro m�j domek spo�etl na rozd�l ztr�ty cca 200W. P�edpokl�d�m, �e bude� zateplovat zvenku a� do zem�, tak by to snad skousnout �lo. S p�nosklem souhlas�m, m� to na ur�it�ch m�stech vych�z� na chlup a ta cena je extr�mn�. Heluz a podobn� materi�ly bych osobn� do prvn� �ady ned�val. Okolo oken bych to �e�il celou cihlou a ten kousek co zbude do��znout velkou flexou nebo dod�lat maltou. Ide�ln� m�t otvor na modul cihly. V P��kazech jsme se byli pod�vat na okna ve v�rob�. Zastavit se na kus �e�i mo�n� je, sta�� se ozvat na maila.

JmĂ©no:	josef tichy
E-mail:	josefek (teÄŤka) t (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	03.03 2009 21:30

Ahoj Yetti.Te� se rozm��l�m od jak�ch webstavebnin koupit vpc.Ptal jsem se i clov�ka,kter� ��d� prodej t�ch n�meck�ch KS cihel.Cena ze zavodu v n�mecku je p�kn�,ale doprava to prodra��.Konkr�tn�:Tlou�tka 175 mm stoj� 547 k�/m2,tlou��ka 240 mm stoj� 667 K�/m2.Je to cena s dopravou a bez DPH.Ten p�n mi ��kal,�e na rodinn� domek v pohod� sta�� 175 mm.Ale jak pak do toho d�lat n�jak� dr�ky??Z 240 mm se pr� stav� n�kolika patrov� domy!!! No,nev�m,m�m sv�j n�zor a ten se p�ikl�n� k t�m 240 mm.Jak� je Tv�j n�zor?Jinak nejlevn�ji te� vych�zej� VPC km beta u MINISTAVEBNIN.Kde jsi ty cihly kupoval Ty? P�em��l�m je�t� jak� vz�t,zda del�� (16DF)nebo krat�� (8DF).Cenov� to vyjde na stejno.U t�ch 16-tek je p�ece m�n� sp�r a pak by stavba m�la b�t p�esn�j��,ne?Kdy� pominu tu hnotnost. :(.Prvn� ��r asi �e�it nebudu,EPD nestav�m,tam se to prom�tne v�razn�ji do tep.ztr�t.Cht�l bych NED.Ale to p�nov� sklo bych tam ur�it� ned�val,VPC maj� pevnost na tlak 15 Mpa a jsou p�kn� t�k� a Foamglas Perinsul ma na tlak \"jen\" 3,5 Mpa.Souhlas�m s Tebou.Kdysi m� napadlo jestli by nebylo dobr� tam d�t t�eba Heluz 240,kter� m� na tlak 10 Mpa a vysypat jej perlitem.Ale ka�d� a� si d�l� jak chce.Budu stav�t ve VAla�sk�ch P��kaz�ch,tam p�i�ly na sv�t Tvoje okna.:).Je�t� �e��m jak budu dod�l�vat ze�,t�eba u okna.Jestli to �ezat,�t�pat nebo koupit n�jak� \"dod�l�vac�\" cihly.Jo,e�t� n�co.V Ostrav� m�m 3 bratrance a kmotry,ke kter�m jezd�m �asto na besedu.Bylo by mo�n�,pros�m,po domluv� zastavit se na kus �e�i u Tebe na stavb�? N�kdy? No,je�t� se ur�it� n�kdy ozvu.P�eju Ti hodn� zdaru ve zb�vaj�c� stavb�.

JmĂ©no:	juraj
E-mail:	jurajsikula (zavinĂˇÄŤ) centrum (teÄŤka) sk
Datum:	19.02 2009 19:24

ok, �akujem e�te raz....

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	18.02 2009 17:13

J� jsem nem�l �tvrtky, ale m�l jsem p�j�enou �t�pa�ku. Ide�ln� je vyzd�t to z 16DF, ale jsou to t�k� potvory. Co je to za projektanta, kdy� neum� posoudit pevnost a hmotnost? Asi jsou i tac�. Ka�dop�dn� pokud je stavba zalo�ena na p�nosklu, tak se ur�it� mus� zkontrolovat pevnost. Zat�m nebydl�me, ale u� se to bl��. EPS jsem volil, proto�e to vy�lo jednodu�eji a levn�ji. Co se t��e fotek, mysl�m �e tady jich je docela dost, jen je t�eba hledat. Zkuste proj�t galerie.

JmĂ©no:	juraj
E-mail:	jurajsikula (zavinĂˇÄŤ) centrum (teÄŤka) sk
Datum:	15.02 2009 11:07

�akujem za odpovede... Mne sa zd�, �e kusovo mi to tie� nebude sedie� :( a �o som bol prekvapen�, nadali mi do rozpo�tu �iadne �tvr�ky, tak�e by som si to chcel prepo��ta� a doobjedna�... d�fam len, �e sa mi to podar� :)... inak s projektantom asi toho moc nepreberiem, nako�ko tento stavebn� syst�m nepozn�, tak�e sa na neho nem��em obr�ti�. Vrav�te, �e ak mi ostane materi�l mo�no ho v stavebnin�ch vezm� nasp�?? budem tam musie� z�js� a op�ta� sa na to... oh�adom t�ch z�kladov budem kopa� asi na nejak�ch 80cm h�bka, ��rka 50cm + 2rady �alovacie tv�rnice 40cm... dom�ek je bungalow, tak�e mysl�m �e to bude bohato sta�i�... preklad budem rie�i� ako ste p�sal s I-�iek, alebo urob�m bet�nov�... m��em sa op�ta�, �i u� b�vate??? ako ste spokojn�??? tie� som sa chcel op�ta�, pre�o ste na zateplenie pou�il EPS a nie vatu? a �i n�hodou nem�te e�te nejak� fotografie z v�stavby... na nete je toho k videniu ve�mi ve�mi m�lo... �akujem e�te raz s pozdravom sikula

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.02 2009 23:02

KM Beta skute�n� d�l� p�eklad jen 3m, tj. otvor tu��m 2.5m. V projektu to m�m vy�e�eno 2ks I�ek 180 (ale je to z�visl� od konstrukce domu a je t�eba to probrat s projektantem). Dneska bych to asi rad�ji �e�il men��m otvorem. Projekt je navr�en� na KM-Betu, nech�val jsem si od nich d�lat i kalkulaci materi�lu (ta se jim bohu�el nepovedla, ale ten chyb�j�c� kami�n cihel jsem odhalil s�m) a ve v�sledku mi zbylo asi p�l palety cihel a necel� paleta p��kovek. Neboj�m se, �e to je�t� n�kde neupot�eb�m. Jestli stavebniny materi�l berou zp�t si mus�te zjistit. Z�klady jsou 90cm hlubok� a jsou na patce 50cm �irok� a na nich dv� a� t�i �ady ztracen�ho bedn�n� 30cm. ��dn� �t�rk jsem pod patku ned�val. V�ztu� je pouze horizont�ln� v roz�ch ztracen�ho bedn�n�. V�e je konzultov�no se stavebn�m dozorem (projektantem), z�klady by se m�ly navrhnout podle p�dy a podlo��. Jako prvn� �adu nem�m Foamglas (toho bych se u KMBety trochu b�l), ale Ytong P4. Nev�m jak� �ez�n� toho p�no skla m�te na mysli, ale od horizont�ln�ho �ez�n� bych rychle upustil. Je to moc k�ehk� materi�l a nese to cel� d�m, n�jak� praskliny a deformace nebudou vid�t a ne�t�st� je na sv�t�. Ka�dop�dn� je KMBeta o dost t잚� zdivo a ur�it� bych to projedn�val s projektantem.

JmĂ©no:	juraj
E-mail:	jurajsikula (zavinĂˇÄŤ) centrum (teÄŤka) sk
Datum:	10.02 2009 18:27

Dobr� de�, tie� ma ve�mi oslovila stavba V�ho rodinn�ho dom�eka a m�m na V�s dotaz... priebe�ne by som si V�s mo�no e�te dovolil niekedy oslovi�, ak by som sa dostal do nejak�ch technick�ch probl�mov.... stava� sa chyst�m a� na jar, tak�e som v �t�diu te�rie... m�m v projekte navrhnut� franc�zke okno, ��rka stavebn�ho otvoru je 3m a nie som si celkom ist�, ako tento probl�m rie�i�, nako�ko v km beta vyr�baj� preklad max. 3m... m�te tam tu��m T-�ko??? viete mi poradi� postup ako na to? som v stavebn�ctve laik, tak�e by som bol r�d ak by ste mi mo�no poradil... tie� by som sa chcel sp�ta�, �i ste mali projekt navrhnut� na km beta.. n�m projektant navrhol projekt z ytong lamda... teraz som si d�val spravi� cenov� ponuku od km beta a nie som si ist� �i sa d� na nich spo�ahn�� o sa t�ka mno�stva materi�lu... ob�vam sa toho, aby mi na stavbe neostal materi�l, ktor� mi u� nesk�r nevezm� sp�... e�te by ma zauj�malo ako hlboko a �iroko ste kopal z�klady, �i ste d�val do z�kladov�ch p�sov �elezo horizont�lne, a tie� �i ste pod bet�n v z�kladov�ch p�soch d�vali zhutnen� �trk? A e�te :) oh�adom FOAMGLAS-u, d�vali ste ho pod obv. m�ry? rozm��al som nad t�m, �e by som dosky od FOAMGLAS-u prerezal na 1/2 a dal ho pod obv. murivo, ��m by som u�etril... �o si o tom mysl�te?? v�aka s pozdravom

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	26.01 2009 10:02

O tom m�stku v�m, ale pro om�tky jsou 2 postupy. Tenkovrstv� om�tka je pr� jen p�i garantovan� vlhkosti zdiva do 10%. Pokud je p�es 10, doporu�il lepidlo s perlinkou a na to �tuk.

JmĂ©no:	Laďa
E-mail:	roxor (teÄŤka) v (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	25.01 2009 15:29

D�kuju za odpov�� ohledn� p��dr�nosti om�tky. Rozum�m tomu dob�e, �e technolog z Km bety se V�m nezm�nil o spojovac�m m�stku, jak o tom p�ou na http://www.kmbeta.cz/prirucka-sendwix/prirucka.html?strPHP=yes&id=36 ?

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	18.01 2009 13:47

Ten n�vod jsem studoval kdysi. Pokud bych nebydlel u cesty, tak bych si ze zvukov�ch parametr� neb�l. Vzhledem k tomu, �e se jedn� t�m�� o pln� zdivo, tak �tlum zvuku je docela zna�n�.

JmĂ©no:	sup
E-mail:	supec (zavinĂˇÄŤ) centrum (teÄŤka) cz
Datum:	16.01 2009 18:48

M�l jsem na mysli vymaz�v�n� �chyt� maltou, kter� je zmi�ov�no KM Betou zde: http://www.kmbeta.cz/pdf/prirucky/vpc/prirucka.pdf \"Podm�nkou pro dosa�en� deklarovan�ch hodnot vzduchov� nepr�zvu�nosti se mus� svisl� manipula�n� kapsa vyplnit Zdic� a sp�rovac� maltou, pop�. maltou nebo betonem s minim�ln� objemovou hmotnost� = 1600 kg/m3.\" Ale z�ejm� to plat� jen pro akustick� st�ny, pokud to ch�pu spr�vn�...

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.01 2009 22:54

Taky zdrav�m. J� pou�il \"m�stn�\" TriTreg syst�m z T�ince (�elezobetonov� nosn�ky a struskobetonov� vlo�ky). Podlehl jsem tlaku soused� a jejich tvrzen�, �e vyjde nejlevn�ji. Jaksi jsem to ale nem�l zat�m �as ov��it a u� to asi ani zji��ovat nebudu. Rozhodl bych se podle dostupnosti a ceny.

JmĂ©no:	josef tichy
E-mail:	josefek (teÄŤka) t (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.01 2009 12:45

zdrav�m stavitele z Orlov�.Sleduju Tvou stavbu a jsem nadsen.Cht�l bych se T� optat jak jsi �e�il stavbu stropu.Projektant u� na m� �to��,�e co m� kreslit!Budu m�t ty sam� cihly jak Ty a v podkrov� budou tak� VPC p��ky.Miako nebo monolitick� strop z betonu?????? Porad mi. D�ky,Josef z Vala�sk�ch Klobouk.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	11.01 2009 23:54

Zdrav�m, neuva�oval, byly na mn� dost t�k�. O tom je��bu jsem se dozv�d�l a� pozd�ji, m�l jsem p�j�enou jen �t�pa�ku. I tak jsem n�jak� 16 bral kv�li pil��m. Co se t��e d�r, nejsem si v�dom, �e by se n�kde musely zamaz�vat. Vevnit� jsou snad jen u dve�� a oken a to jsem �e�il ost�n�m z OSB. No a zvenku je zateplen�, tak�e se nic nezamaz�valo. J� jsem byl s 8�kami spokojen� a ty kapsy mi vyhovovaly. Ony jsou ty potvory docela t�k�. Jo a nejrychleji se stav�, kdy� jsou lidi (jsem zjistil :-)

JmĂ©no:	sup
E-mail:	supec (zavinĂˇÄŤ) centrum (teÄŤka) cz
Datum:	09.01 2009 19:11

Dobr� den, neuva�ovaj jste p�i v�b�ru materi�lu stav�t z VPC blok� v�t��ch? M�m na mysli 16DF-LD o rozm�rech 498�240�248. V�� to sice dost, ale pr� KMBeta p�j�uje minije��b, tak�e se ve fin�le asi stav� leh�eji a rychleji ne� z mal�ch blok�... A nemaj� �chyty, tak�e odpad� nutnost jejich zamaz�v�n�. VPC se mi zat�m l�b� a cht�l bych z n�j stav�t, ale ty �chyty m� tam p�ijdou sp� pro zlost. Na 8DF by se taky jednodu�e vymyslel n�stroj - kle�t�, kter� by se chytily v d��e bloku a odpadla by nutnost m�t tam �chyty...

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	19.12 2008 22:08

Zdrav�m, o �patn� p��dr�nosti na VPC jsem nikde nesly�el. P��mo od technologa KM Bety mi byl doporu�en postup p�i vlhkosti zdiva > 10%. Jen m�sto flexi lepidla jsem pou�il oby�ejn�. Jako penetraci jsme d�vali Ceresit CT17. Zat�m se ��dn� probl�my neobjevily.

JmĂ©no:	Laďa
E-mail:	roxor (teÄŤka) v (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	18.12 2008 16:58

Zdrav�m, bezva str�nky :-) M�m dotaz ohledn� om�tky - nen� probl�m s p��dr�nost� ? Kdesi jsem zaslechl, �e na VPC h�� dr��.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	27.10 2008 21:02

Nev�m to �pln� p�esn�, ale na vnit�n� stran� okna je parot�sn� p�ska ILLBRUCK (p�esn� n�zev nev�m) a zvenku nen� ��dn�, jen je okno p�ekryto EPS �paletou. Tak n�jak jsem usoudil podle f�ra na Livingu, �e to bude funk�n�.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	26.10 2008 14:30

Ahoj zase po case. Mohl bys mi napsat, jakou jsi pouzil parotesnou pasku zevnitr a jakou paropropustnou z venku u oken? Zvazuji, jestli pouzit universalni Illbruck Twinaktiv a porad ne a ne se rozhodnout. Mej se a preji hodne budovatelskych uspechu, Honza

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	14.10 2008 10:50

Nest�hal jsem fotit v�e, byl jsem na slu�ebce. Ty kol�ky byly pro rovinu t� patky. U lit� jsem nebyl, ale bylo sucho a dom�ch�va� mi objel z�klad a ten beton tam vylil. Na vylit� ZB jsem m�l pumpu, nic jsem ru�n� nem�chal.

JmĂ©no:	Mirek
E-mail:	pamipa (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.10 2008 12:12

Jasn�,z�klady jsem nepochopil, na obr�zc�ch nen� nikde dom�ch�va�, tak jsem to bral jinak.Te� to ch�pu - ty d�ev�n� ty�ky v p�sech ur�uj� v��ku lit�ho betonu,�e?Do t�ch blok� ZB jsi tak� lil beton z beton�rky, nebo sv�j?

JmĂ©no:	Mirek
E-mail:	pamipa (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.10 2008 08:23

ahoj,v�ztu� http://www.kmbeta.cz/prirucka-vpc/prirucka.html?strPHP=yes&id=92

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	10.10 2008 14:43

Odpov�� byla rychl�, proto�e u toho sed�m a nemak�m na domku. ad1) Ty z�klady jsi nepochopil. Dole je vybetonovan� patka 40cm a na ni naskl�dan� ZB (2 nebo 3 �ady). V roz�ch je v�ztu�. ZB se vylilo betonem a mezi pasy se po sejmut� ornice navezl a uhutnil betonov� recykl�t. Na to cel� se pak d�lala deska. ad2) Nepou�il, netu��m o �em je �e�. Stavebn� dozor (projektant) taky nic ne��kal. ad3) Proto�e p�eklad je max. 3m (dneska bych d�lal men�� okno). �e�en� s armaturou asi taky jde, ale bude s t�m daleko v�c pr�ce a uhl�dat spr�vn� zalit� bude asi taky probl�m. Nev�m, jestli by to �lo l�t z�rove� s v�ncem, na n��em mus� ty betonov� nosn�ky stropu p�ece dr�et. ad3) Je to na maltu. Ytong tam pozb�v� smysl. ad4) Okna nejsou na cihle, jsou vystr�en� p�ed cihly. pod okny je tr�mek a kolem bedn�n� s OSB. Jde to �e�it i ocelov�mi t�meny. Tohle �e�en� n�m doporu�il dodavatel oken, probl�my v tom nevid�m a snad je to i lep�� ne� ty �heln�ky. OSB desky aspo� minimalizuj� ztr�ty ost�n�m. Vlhkost by se tam musela n�jak dostal, cel� je to p�ekryt� lepidlem a jsou pou�ity parot�sn� p�sky. ad5) Postup je p��mo od projektanta. J� to nelep�m, jen buzeruji zateplova�e. Probl�m v tom ale asi nebude. Cena 10+10 a 20 je podle m� stejn�, dneska ti v�robce dod� rozm�r podle objedn�vky. Na jednu stranu u�et�� za hmo�dinky, na druhou p�iplat� za v�cepr�ci. Kvalita proveden� je asi lep�� u 2 vrstev, desky nejsou ide�ln� rovn� a p�ekryj� se sp�ry EPS desek. Silka vych�zela i v m�m p��pad� levn�ji, ale zase �lov�k musel po��tat dopravu, kterou m� KMbeta v cen�. ad6) M��e�, mont�rky sebou. Podrobnosti po mailu.

JmĂ©no:	Mirek
E-mail:	pamipa (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	10.10 2008 12:18

Juj, to byla rychl� odpov��.Dky,a ahoj! Jestli Ti to nevad�, m�l dal�� ot�zky,mo�n� primitivn�,ale nev�m,tak se pt�m: 1, jestli se dob�e d�v�m,tak vid�m,�e jsi z�klady vykopal pou�il ZB a do n�j �terk a betonem jsi jenezal�val?Jen desku?Nem�li by se p�sy vyl�t betonem,nap�chat roxory a pak ZB zal�t betonem a pak deska s kari s�ti? 2,asi jsi nepou�il zpevn�n� v�ztu�� pod oknem,jak uv�d� KM BETA? 3,pro� \"i�ka\" nad francouzk�m oknem a jinde p�eklady od BETY?Nen� lep�� ud�lat bedn�n� a s armaturou vybetonovat?D� se to tak v�bec? 3,jak si zakl�dal 1.vrstvu ve 2.pat�e?Na maltu....tam u� asi ne ytong nebo jo? 4,pro� to bedn�n� z OSB desky,pro� nejsou okna rovnou na cihle?nebo okna od pra��ka jsou uchycen� takhle http://www.eurookna-prazak.cz/eurookna-pro-nizkoenergeticke-a-pasivni-domy.html Nev�m, pro� to bedn�n� kolem,nebude probl�m s vlhkost�? 5,jak se lepil polystyren na polystyr�n nen� v tom probl�m?V�m,�e n�kte�� Pol�ci to taky tak d�laj� l�ta,hlavn� kv�li p�ekr�v�n� hran.Vyjde levn�ji 10+10 ne� 20 cena polystyrenu?20cm jsem cenu nikde nena�el,je to atyp,tak v cen�ku nen� Mo�n� blb� ot�zky,ale sb�r�m info a m�sto KM BETA pou�iju silku,je to to sam�,ale levn�j�� m�m vzorky,byl jsem u v�robce http://www.grupasilikaty.pl/mur_na_cienkiej_spoinie.php 6,mohl bych se p�ijet pod�vat?M�m to do OV asi 30km :-)) NA TO NEMUS͊ ODPOV�DAT

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	10.10 2008 08:09

Ahoj, no v�ncovka je kapitola sama o sob�. Dneska bych to taky bednil. Za tohle m��e zedn�k, m�l stovky v�mluv, pro� v�ncovku, �e by se to blb� bednilo, rozj�d�lo a tak. Taky to bylo posledn�, co na domku ud�lal (krom zalit� stropu).

JmĂ©no:	MIrek
E-mail:	pamipa (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	09.10 2008 13:05

omluv�m se za p�eklepy....p�u ve sp�chu,snad je jasn� text?

JmĂ©no:	Mirek
E-mail:	pamipa (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	09.10 2008 13:03

No kone�n� jsem na�el str�nky,kde n�kdo detailn� popisuje savbu, zvl᚝ z blok� VPC.Ne� rozjedu s�rii ot�zek, r�d bych v�d�l: Pro� jsi pou�il p�i tritregu ua v�nce cihlu\"v�ncovku\"????Tyky bych r�d pou�il tritreg,ale myslel jsem, �e pou�iju deskov� bedn�n� a v�ztu� a cel� to zaliju betonem.Na 240mm to vyjde,ne?ta cihla mi tam p�ijde divn�,ale nev�m,nejsem prof�k...

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	07.10 2008 09:47

Jo, polystyr�n je p��mo na perimetru. Perimetr je lepen� flexi lepidlem na buchy, douf�m �e to omez� mo�n� vzl�n�n� vlhkosti lepidlem. EPS je pak u� na r�me�ek plus 3 buchty uprost�ed. Okolo spodku perimetru bude dren�ka.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	05.10 2008 08:36

Tak dnes se mi jaksi nechce nic d�lat :-) a tak proj��m str�nky stavitel� a zase vid�m �lovky :-) Zaujalo m� zateplov�n�, a k n�mu m�m dotaz: lep� (sp�e jenom pokl�d�) fas�dn� polystyren p��mo na perimetr nebo tam m� p�eta�enou hydroizolaci? Podle fotek si mysl�m, �e to jde nap��mo.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	24.09 2008 21:36

Na toto si netrouf�m odpov�d�t. Je t�eba m�t p��slu�n� znalosti a b�t tak� sezn�men s konkr�tn� situac�. Siln� doporu�uji obr�tit se na n�jak�ho odborn�ka.

JmĂ©no:	Atze
E-mail:	Redlis (teÄŤka) L (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	23.09 2008 10:26

Dobr� den. Rekonstruji dvou podla�n� dum , kter� je star� asi 50 let. A cht�l bych si um�stit p�skovcov� krb do patra. Podlahy jsou d�ev�n� a krb v�� 500kg. Poradte zda podlahy udr�� unosnost krbu. D�kuji

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	17.09 2008 20:31

V tomhle bohu�el neporad�m, nem�m ani kom�n. Osobn� bych zkusil poptat kominictv� nebo �elez��stv� p��padn� zkusit n�co vygooglovat.

JmĂ©no:	honza
E-mail:	zlevorj (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	17.09 2008 18:01

Ahoj m��ete mi poradit kde bych sehnal flexi trubku na napojen� kotle na tuh� paliva do kou�ovodu d�k Honza

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.09 2008 07:13

Velk� okna jsem ned�val ven, b�l jsem se nosnosti ytongu. P�ece jen by na st�ih p�sobilo dost kg a okno 2x3m m� odhadem 400kg. Zapu�t�n� to bude, ale okna jsou velk�, tak to snad nebude vypadat jako st��lna. Okna jsou dorovnan�, prost�edn� je pln� fix. Pokud to nen� po��dn� vid�t, zkus�m to vyfotit.

JmĂ©no:	HOnza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	10.09 2008 14:04

Tak se zase po m�s�ci d�v�m na tv� str�nky a super, nov� fotogalerie, elektro, zahrada ... :-) J� jsem te� ve f�zi mont�e dr��k� oken a nev�m, zda-li nem�m p�edsadit i velk� okno na ji�n� stranu bar�ku (4 x 2,3m). Trochu se toho ob�v�m. Ty to nem�, co jsem se d�val na obr�zky. Nebude� to m�t moc utopen� v izolaci? Je�t� m�m jeden dotaz k okn�m - je to vezre s dorovn�n�m, �e jo? - okenn� r�my pevn� zasklen� plochy jsou stejn� �irok� jak r�my otev�rac� ��sti okna. M�j se, HOnza

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	19.08 2008 15:28

Zrovna o vikendu mi kamos ukazoval do jake miry se da automatizovat server kde se tyto veci nastavuji. Ja to delam rucne tak ze pustim akci a pocitac si to sam upravy. Jinac, zatim diky za obsah stranek. Clovek se inspiruje :-)

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	19.08 2008 08:40

Jo, n�jak to bobtn�. P�ed�lat to na jpeg nen� tak jednoduch�, obr�zky i n�hledy si server upravuje s�m. Zat�m jsem nechal vykreslovat posledn�ch 15, te�ka m�m hafo jin� pr�ce na stavb�, jak to bude dod�lan�, tak tu dod�m fotky.

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	18.08 2008 14:48

Yetti, chtel bych upozornit na pomale vykreslovani fotek u fotodokumentace. Nekdo s tim muze mit problem. Puvodni velikost nahledove fotky 4,35 kB. U me v PC by to slo dat na 1,39 kB. Mas to ulozeny v GIFu. Zkousel jsem to v JPG s 50% kvalitou a programu Adobe ImageReady. Preci jenom uz tam mas 99 fotek a neco to uz zabira. Pouze upozornuji na rychlost vykreslovani ;-) Predelani fotek je mzik kdyz se na to pusti akce. Maj sa.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	24.07 2008 10:27

Taky jsem ve fin�le vyb�ral mezi Pra��kem a J�no��kem. Jestli m� Pra��ka kousek, tak t� asi vyjde levn�ji (m�li ni�� ceny ale dra�� dopravu). Ty OSB jsou hmo�dinkami chycen� rovnou do cihel. Desky jsem nav�c fixovat n�zkoexpanzn� p�nou, abych vyplnil p��padn� �kv�ry a desky l�pe dr�ely. P�ska mezi OSB a zd� ��dn� nen�, paroz�branu bude plnit om�tka. Vnit�n� p�ska je jen mezi oknem a OSB.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	23.07 2008 18:58

Jo, na penosklo se mi podarilo ziskat dobrou cenu (stejnou jako v Nemecku) tak jsem toho vyuzil. Stejne mi to ale neda a porad premyslim nad tema oknama, jak je usadit. Budu mit bud taky Janosika nebo Prazaka (toho mam od domu cca 30km). Jeste uvidim podle ceny. Libi se mi ale jak mas vyresene to osteni z OSB. To mas primo nasrubovane do VPC? Mas z vnitrni strany nejakou pasku typu Illbruck? Diky, Honza

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	21.07 2008 09:07

Fotky jsou, ale nen� �as a nechci tu taky m�chat fotky nap�esk��ku a cht�l jsem po�kat. N�jak� fotky jsem tu te�ka dal. Moment�ln� dod�l�v�me p��ky a m�me rozd�lan� i dvorek. Koukal jsem na tvoje fotky, je to p�kn�. Ten perimetr jako bedn�n� se mi l�b�, jen ten sokl domku by podle m� byl moc n�zko. P�nov� sklo je taky super, jen se mi nel�b� ta pevnost a cena. Ty spodn� tr�mky jsou smrkov� 90x100 mo�en� bochemitem. Jak je to s mo�nost� kovov�ch nosn�k� netu��m, tohle bylo v projektu a zamlouvalo se to i okna��m. Okolo oken je OSB deska 18.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	20.07 2008 15:21

Oprava odkazu: http://picasaweb.google.com/jan.krivak/DomeEkVSuIcCh

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	20.07 2008 15:20

Yetti, �ekl jsem si, �e se po �ase zase pod�v�m na fotky a ��dn� nevid�m :-) Co pak? Asi nen� �as, �e jo ... Jestli chce�, tady najde� n�jakou moji fotogalerii (http://picasaweb.google.com/jan.krivak/DomeEkVSuIcCh). Te� zrovna zkoum�m, jak jsi d�lal okna. Z jak�ho d�ava m� ty nosn� tr�mky v ost�n� okna? P�em��l�m, zda-li tam nedat sp�e kovov� nosn�ky.

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	16.07 2008 08:24

Dikes. Planuji stavet svepomoci + 1 zednik. Navisim lepidlo cca o 60% mozna i vic. Dival jsem se na flexi lepidla a zdalo se mi divny ze u KMBety maji flexi tak levny, radsi jsem si tam zavolal zda to je opravdu flexibilni lepidlo a prej ano :-)

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	13.07 2008 21:25

S lepidlem m�m zku�enost takovou, �e kdy� mi zdili zedn�ci, tak m�sto 4 pytl� bylo pot�eba 7 (v p�li stavby prohl�sili lepidlo do�lo a to bylo objedn�no i na p��ky). Te�ka jsem d�lal p��ky a taky bych �ekl, �e 2n�sobek lepidla neu�kod�. Je flexibiln� a je za levn� pen�z. Pokud by chyblo, tak n�hradu se�ene� horko t�ko nebo draho. Nav��en� d�l� asi lepen� roh� a n�co zapadne i do d�r v cihl�ch. Bacha na to, �e lepidlo je t�eba spot�ebovat co nejd��v, aby ti nezvlhlo.

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	12.07 2008 14:46

Yetti Tak jsem se nakonec rozhodnul pro tvarnice od KMBety. Yetti lepidlo pro zdeni ti vystacilo nebo jsis dokupoval, popr. o kolik procent byla rozdilna spotreba podle vypoctu. Mne neco spocitali a podle toho bych to objednal, ale nevim zda to bude stacit. Dik

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	30.05 2008 08:56

Mus�m ��ct, �e se mi osobn� SENDWIX l�b�, dob�e se s n�m d�l�. Je na n�m vid�t i ta akumulace - kdy� za�la b�t v kv�tnu ta vedra, tak jsem myslel �e vevnit� zmrznu a naopak kdy� p�i�lo ochlazen�, tak vevnit� bylo prima. Co se t��e zd�n�, tak p�i d�len� doporu�uji velkou flexu, �e�e se s n� prima. J� m�l p�j�enu i �t�pa�ku. Radonov� riziko m�m n�zk� a lepenka je pou�ita Bitagit 35 (dle projektu). Taky dr��m palce a p�eji pevn� nervy p�i stavb�.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	29.05 2008 18:13

Zdrav�m, tak se po �ase (14-ti dnech) zase d�v�m na Va�e str�nky a mus�m ��ci, �e fakt stav�me domy skoro ze stejn�ch materi�l�. J� to m�m �pln� stejn� a popradv� mus�m uznat, �e m� ��ste�n� inspirujete. J� m�m zat�m z�klady, z�tra dovezou Sendwix. O v�kendu panetruji a va��m radonovku a hydro. A tady je m�j dotaz. Jak� m�te ranonov� riziko? J� m� st�edn� a mus�m pou��t dv� vrstvy radonovky a hydroizolace (je to v projektu). Na Va�ich fotk�ch v�d�m pouze jeden p�s a proto by m� zaj�malo, jak vysok� m�te radon eventueln� co to je za lepenku? D�ky moc. Jinak V�m moc dr��m palce.

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	20.05 2008 12:37

Konkretne ten Solbet jsem mel v rukach a videl ve stavebinach, presnost a vaha me zarazila :-) Take nechci moc kombinovat materialy a kdyz projektant vyzaduje v prvnim patre max. porobeton, tak to asi vidim na ten porobeton. Cena pekna objemova hmotnost jak pomalu cihla. Mno asi jo :-) P.s. Prefabet je ultra prasarna

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	19.05 2008 16:00

Porobeton se d�l� v r�zn�ch objemov�ch hustot�ch podle stupn� zat�en�. Osobn� bych si nejd��v ten polsk� materi�l prov��il, proto�e jsem vid�l polsk� prefabet po de�ti a z toho �ed�ho bl�ta bych d�m m�t postaven� necht�l. Z �eho stav�t d�m neporad�m, osobn� se mi nel�b� kombinov�n� r�zn�ch materi�l�. V�m �e kdosi stav�l pasivn� bungalov z ytongu tak�e i ten plynosilik�t pou��t asi p�jde. Bude asi t�eba ohl�dat kondenzaci ve zdivu a nosnost zdiva, ale jinak to bude asi ok.

JmĂ©no:	Marek
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	18.05 2008 16:11

Ahoj. Chtel bych se zeptat. Vaham mezi rozhodnutim drazisi KMBeta nebo porobeton www.solbet.pl ale s objemovou hmotnosti 600Kg/m2 Ytong pouziva 400Kg/m2. Pricky v patre musim mit jak i tak z porobetonu -> statik, budu mit dreveny strop. Zacal jsem o porobetonu hodne premyslet vzhledem k tomu ze dum mojich rodicu je postaveny s plynosilikatu a drzi uz 29let bez jakych koliv vad.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	28.04 2008 09:30

D�k za pochvalu na�� stavb�. S t�mi okny je to tak, �e okna domu jsou p�edsazen� do izolace, to znamen� �e p�i 30cm izolace bude okno p�ibli�n� uprost�ed sendvi�e. Jen u t�ch velk�ch oken jsem necht�l riskovat kotvy do Ytongu a rad�ji jsem okna utopil. M�m ur�it� pochyby, �e se kotvy z Ytongu nevylom� p�i z�t�i okolo 400kg. Okna a dve�e v gar�i tak� l�cuj� s vn�j�� hranou zdiva, na kter� p�ijde 10cm izolace a budou tedy tak� p�ibli�n� uprost�ed sendvi�e.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	27.04 2008 19:29

Zdravim, po case se divam na stranky a moc se mi Vase stavba libi. Zaujala me fotogalerie oken, ale neni mi jasne (ikdyz nevim, zdali se dobre divam :-) ) proc jsou jenom nektere okna predsazene a jine zase ne. A je predsazeni realizovano i u tech velky oken? Dekuji.

JmĂ©no:	yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	03.04 2008 21:10

Stavba je na Ostravsku, pobl� Orlov�

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	31.03 2008 09:30

Chtel jsem se zeptat. Odkad presne jsi? Uvazuji o navseve pokud by to slo a pokud bydlis ne moc daleko :-)

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	30.03 2008 21:33

Nejsem instalat�r, ale AQUAMAT je podle m� expanzka a nen� pr�to�n�. Pokud m��u doporu�it tak zvol bivalentn� bojler a doh��vej ho kotlem p��mo a je to. J� budu topit (dot�p�t) elektrikou, tak to m�m jednoduch�.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	19.03 2008 12:48

Zasilam upresneni. Presny nazev je AQUAMAT ne expanzka. http://www.bksobchod.cz/default.asp?nav=det&exe=6&m1=30&m2=99&m3=&id=1095 Jak uz jsem psal, pokud planuje clovek topit tuhym paliv, tak se mu ta nadrz vyplati. V zime sice vic protopi jelikoz ta nadrz do sebe nasaje teplo, ale cena 1KWh elektriny a nebo dreva je uplne nekde jinde, takze v zime to ma urcite velky prinos. Dalsi vec proc si myslim ze je dobry mit nadrz - V zime se spatne reguluje tepla voda, staci maly pohyb a je bud tepla nebo moc studena, tohle urcite taky pomuze. Ohrat by se snad mela kdyz bude nadrz 200L. Uvidime, budu pokusny kralik :-) Ohledne toho topeni, jeste ani poradne nejsem rozhodnutej cim vlastne budu topi, jeste mam cas. Treba me neco jineho nadchne na Brnenskym vystavisti.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	19.03 2008 00:01

S tou expanzkou se mi to n�jak extra nezd�, taky cena bude podle m� vy�� (nep�id� jen tu n�dobu, ale i n�jak� ventily a podobn�) a asi se bude muset ta expanzka p�ed�lat na pr�tokov� z�sobn�k nebo n�co na ten zp�sob. Podle m� to extra velk� p��nos m�t nebude (pokud se voda stihne oh��t). V zim� to vlastn� oh��v�m teplem v dom� (mus�m v�ce topit, proto�e expanzka funguje jako chladi�) tak�e p��nos ��dn�, v l�t� to sice o n�co oh�eje ale jak velk� p��nos to bude m�t netu��m, efekt snad n�jak� bude. Pro� to teda lidi ned�laj� ve velk�m? Ka�dop�dn� n�jak� bivalentn� z�sobn�k vody a peletkov� kamna ti ud�laj� lep�� slu�bu. Co se t��e sol�ru, tak v p��pad� topen� peletkami se jeho v�hody asi dost zmen�uj�, mus� si to s�m propo��tat. P�i oh�evu elekt�inou se to podle m� vyplat�. Co si myslel t�m rozvodem tepl�ho vzduchu po dom�? Jak chce� �e�it v domku topen�? P�edpokl�d�m teplovodn�. Pokud bys �el do topen� teplovzduchem, tak pot�ebuje� daleko vy�� pr�toky vzduchu (cca 600m3/h) s cirkulac�. Duplexov� jednotky Rx od Atrey tohle um� a um� i distribuovat tepeln� zisky z kamen po dom�.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	15.03 2008 16:18

O solarech na ohrev vody jsem moc nesondoval. Urcite uz mas prehled zda by se to vyplatilo. Myslis pokud by jsi mel tu rekuperacni vanicku + v mem pripade jeste na vic expanzku na studenou vodu, zaplatil by se ten solar? Kamna na peletky maji celkovou ucinnost 3,2 - 11,2 kW z toho do vody 2,5 - 10 kW. Co jsem si tak malinko pocital tak ta expanzka na studenou vodu se za par let vrati, teda hl. tem co topi tuhym palivem. Zkus si spocitac kolik MWh usetris pri nastaveni studene vody celorocne na cca 17 stupnu. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=47&h=38 Pak tyto informace pouzij do toho excelu na ktery jsi mi posilal odkaz, uspora je urcite pekna a vlastne temer za nic a vydrz expanzky je na cely zivot. Kazda kacka je dobra :-) Jedina vec na peletkach je takova ze si clovek nemuze prilozit a ani normalne zatopit :-) Proto by me zajimalo pokud bych mel kamna na drevo http://www.jotul.com/cs/wwwjotulcz/Main-Menu/Vyrobky/Kamna-a-krbove-vloky/Kamna/Jotul-F-250/ tak jak by se potom resil rozvod tepleho vzduchu po dome. Jedine co me napada je pouze dat do steny ve strope nasavani do ostatnich pokuju.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.03 2008 00:13

Ty mal� rekupera�n� jednotky jsou asi tak� �e�en�, ale nedok�u bohu�el ��ct, jestli to tak p�jde nebo ne. Projekt VZT mi d�lal vzducha� a v�po�ty typu tlakov� ztr�ty a podobn� nezvl�dnu. ��innost by sice p�i tak mal�m proud�n� mohla b�t daleko v�t��, ale za tu cenu co by �lov�k necht�l. Mn� osobn� se tolik jednotek v dom� nel�b�, fas�da pak bude sam� kryt. Nepochopil jsem tu izolaci - to je n�jak� miralon nebo co, ne? Jinak rozvody se daj� d�lat r�zn�mi zp�soby (kan�lky, spiro potrub�, pvc), j� budu m�t na rozvod v podlaze 50x200mm a na odtah tu��m spiro. S t�m bojlerem - peletky cenov� snad sed�, ale pro bojler a D26 ti to vyjde l�p. Pokud m� i n�jakou spot�ebu v bar�ku, tak d�ky sazb� i u�et�� a vych�z� to pak na cca 5000k� (podle jin�ho v�po�tu i m�� - koukni na toto: http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=106459&start=0 ). Nic ale nebr�n� peletkama oh��vat bojler a m�t tam i oh�ev elekt�inou a dvojsazbu. Pak i kdybys tu elekt�inu nezapnul, tak p�i sazb� D26 moment�ln� ro�n� u�et�� 2000k�. Ohledn� t� n�dr�e se mi to moc nezd�, tak rychle se ta voda neoh�eje, ale mo�n� to je. Za mn� nebrat. To u� rad�ji rekuperaci odpadn� vody ze sprch��e. Nev�m jak� maj� ty kamna rozlo�en� v�konu topen�/voda, ale nebude p�i v�tr�n� tepla pak ��innost tak mizern�, �e se oplat� ten elektrooh�ev? J� s�m jsem nalomen� na sol�r, tak�e rozvody na st�echu si p�iprav�m.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	07.03 2008 12:29

Ma laicka predstava o rekuperaci 2 tiche rekuperacni jednotky http://www.ventilace.cz/rekuperacni-jednotky/zavesne/hr100r/p-66-sk-23/ potrubi 1 patro http://www.dewitky.cz/good.php?goodId:2158\|102-15-Isofom-2m-30m- potrubi prizemi Do prizemi by se potrubi rozvadelo v izolaci obvodovych sten nakyma kanalama. 2 nebo 3 rekuperacni jednotky bych chtel volit vzhledem k tichemu provozu, rozdeleni na vice okruhu + minimalizovani tlakovych ztrat

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	07.03 2008 10:23

Jak na teplou vodu 4 - 4,5 MWh / 1 rok 1) bojler celorocne 11 000 - 12 000 Kc 2) peletky celorocne 3 700 - 4 200 Kc snizeni nakladu a) rekuperace teple vody b) umisteni expanzni nadoby cca 80L do domu (investice 1 700 Kc). U klasickeho zapojeni studene vody ma tato voda v zime 5 stupnu, pri pouziti expanzky bude mit studena voda cca stejnou teplotu jak mistnost v ktere bude nadrz umistena cca 17 stupnu? Pri sprchovani a uzivani teple vody budu teplou vodu vice redit studenou ktera nebude tak ledova = usetreni nakladu za ohrev teple vody v bojleru :-) Je pravda ze ta studena voda v expanzce se musi necim zahrat, ano nasaje okolni teplotu z misnosti = zvetseni nakladu za topeni v zime, ale pokud clovek topi peletkamy tak je urcite vyhodnejsi radsi malicko vic topit nez poustet ledovou vodu do bojleru kterou musi ohrat draha elektrina. Uzivani krbovych kamen na peltky celorocne pro ohrev vody. V lete bych to resil asi tak ze by se kamna spinala rano v 7h na 2 - 3h aby ohrala teplou vod. V ten samy moment by se seplo vetrani, takze az bych prisel z prace domu, tak v baraku nebude vubec zadny teplo. Tohle jsou zatim napady jak snizit naklady za ohrev teple vody. O rekuperaci jsem zacal uvazovat. Pokud bych si poridil nakou levnou a udelal si rozvody sam hmm zajimave.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	06.03 2008 08:26

Ano jsem pro rekuperaci a �et�en� energi�. Doporu�uji to zv�it, abys po p�r letech nelitoval, �e se ud�laly rozvody. V�tr�ky v jednotk�ch jsou 2, jeden pro v�tr�n� (mal�) a jeden pro cirkulaci a topen�, proto je tam rozptyl v�kon�. U klasick�ho topen� je taky ob�hov� �erpadlo. Ta akumulace mne taky ��m d�l t�m v�c nahlod�v�. Pokud ti m��e b�et peletkov� kotel celoro�n�, tak pou�ij n�jakou akumula�n� n�dr� na TUV a topen�. Sol�r se p�i tom asi neoplat� a pouze bych zhodnotil, jestli se spot�ebou elekt�iny nepom��e sazba D25 / D26 (asi ano). J� jsem v�era sed�l nad u�ite�nost� sol�ru a siln� uva�uji o n�jak� n�jak� �ikovn� akumula�n� n�dr�i na TUV (t�eba OKC 300 NTR/BP) a n�jak�ch panelech. Je�t� si to mus�m propo��tat.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	05.03 2008 11:53

Dival jsem se na Schiedel a vetrani koupelen a WC je reseno na primo do kominu. Samotizne stoupani tepleho vzduchu + vetrak, nepusti pach ani vlhkost zpet do domu. Spotreba vetraku Schiedel od 13 - 46W, spotreba vetraku rekuperacni jednotky 30 - 200W. Vetraky musi byt urcite mnohem silnejsi (vyssi cena pri vymene) nez u Schiedelu ktery vyuziva samotizneho stoupani vzduchu vzhuru. Akumulacni nadrz (bojler) se dle meho nazoru v mem pripade vyplati, kdyz si vezmu ze si v zime budu ohrivat teplou vodu za polic nez klasickym bojlerem. Cena bojleru s moznosti napojeni topne soustavy http://www.akoupelnyatopeni.cz/bojlery-a-ohrivace-vody/bojlery-kombinovane/drazice/bojler-drazice-dzd-okc-200 bojler musim mit jak i tak, takze ta cena je +/- stejna Pohyb zaclon u radiatoru. U starych domu ANO a je to tim ze pod parapetem profukuje a tim vznikne vireni. V novostavbe tento problem neni a stojim si za tim ze vzduchotechnika je vic nachylnejsi na vireni prachu nez radiator. Jde videt ze mame rozdilne nazory na rekuperaci. Pro tebe ANO pro me NE. Vetrani cerstveho vzduchu probyha slozite sice s navratnsoti tepla, ale to je vse. Problemy ktere to prinasi a prinase do budoucna + vysoka cena....mno Schiedel se mi zda velice jednoduchy a vzduch je 100% cisty bez ztraty iontu a bez prachu. To se o rekuperaci neda rict za par let. Zajimalo by me o kolik se zhorsi kvalita vzduch po 5letech pouzivani rekuperace nebo Schiedelu ktery je velice jednoduchy

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	05.03 2008 09:49

Abych to shrnul - elekt�ina do budoucna dost podra��, plyn jakbysmet. Peletky jsou jednou z cest jak se s t�m do budoucna vypo��dat, ale ceny nikdo nedok�e odhadnout. Proto stav�m EPD, kde spot�eba tepla bude minim�ln�. TUV je zat�m probl�m, ale po��t�m do budoucna s n�jak�m alternativn�m �e�en�m (z�ejm� sol�r). Opravdu v��en� z radi�tor� je dost zna�n�, na pohybu z�clon je to vid�t. Prachu bude m�n� ne� p�i v�tr�n� okny d�ky filtr�m. Jinak rozvody VZT jsou z FeZn kan�lk� 5x20cm a jsou t�m�� rovn�, tak�e �istit jdou. Flexo potrub� je jen na odtah. Ne��kal jsem �e Schiedel d�l� n�co �patn�, ale �e ten v�tr��ek ur�it� nebude mal�, bude stejn� jako v rekuperaci od Atrey, mus� pokr�t tlakov� ztr�ty. Ceny obou syst�m� jsou p�edra�en�, ale s t�m nic neud�l�me, jednotku si s�m nevyrob�m a za ten komfort to stoj�. O co je jeden syst�m levn�j��, o to je druh� v�hodn�j�� (rekuperace s mal�mi ztr�tami, topen�, distribuce pasivn�ch zisk�, pachy). Ventil�tory se m�n� u obou syst�m�. Probl�m se Schiedlem je t�eba v�tr�n� WC a koupelen. Koupelny sice v�trat um�, ale nikoliv ven, ale do cel�ho bytu. U WC je to probl�m - to abychom doma zak�zali fazole a zel�. Tepelnou ztr�tu jsem bral pro v�m�nu 0.3 jak p�e i Schiedel. Taky si mysl�m, �e to v re�lu bude sp�e m�n�. V nov�m domku ale bude vlhkosti a r�zn�ch �kodlivin z n�bytku a podlah tolik, �e zv��en� v�tr�n� nebude na �kodu. Hledal jsem v projektu cenu VZT od Atrey a m� pravdu - 150tis�c (i kdy� j� n�kter� v�ci ud�l�m levn�ji). K tomu d�m jen ten elektrokotel a m�m i topen�. Pro mne je ale jednozna�n� lep�� Atrea, m� to prost� l�pe vymy�len�. Pokud ten kotel jde zap�nat v ur�itou hodinu a je akumulace, tak je to asi �e�en�. N�dr� v dom� je ale podle m� nesmysl. Cena n�dr�e bude vy�� ne� p��padn� zisky. O rekuperaci ze sprch��e v�m, po��d zva�uji jestli do toho j�t, bude tam probl�m s �i�t�n�m. Asi je to i rentabiln�, n�jak� linky m�m i v odkazech. Jak co nejlevn�ji na teplou vodu zat�m netu��m, je t�eba vz�t v potaz investi�n� i provozn� n�klady. A� bude �as to �e�it, tak poreferuji.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	05.03 2008 08:00

V posledni dobe spis premyslim jak nejlevneji ziskat teplou vodu. Premyslel jsem o male nadrzi pro studenou vodu umistenou primo v dome. V zimnim obdobi nebude voda tak chladna jak by tomu bylo pri klasickem zapojeni. V dome bych urcite malinko vic protopil, ale cena elektriny na ohrev teple vody v bojleru je vyssi nez cena peletek. Dale jsem nekde videl zarizeni ktere se dava pod sprchovou vanicku kdy tepla odtikajici voda ohriva studenou. Mas nejake poznatky jak mit co nejlevneni teplou vodu?

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	05.03 2008 06:58

Poznamka k zapinani kamen a sledovani plapolajiciho plamene . Kamna se mohou zapinat podle potreby pravidelne v 19:00h klidne na 1h nebo 2h. Temer vsechna enegrie se muze zasobovat do akumulacni nadrze.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	04.03 2008 15:44

1)Odhadovany stav veci. S predpovedi pocasi se to neda srovnavat, jenze to jsou uz pomalu fakta ze ceny elektriny s plynem vyleti mnohem vic nahoru nez peletky. Klidne bych se vsadil o flasku. Ceny peletek jsou v CR preceneni (slova dodavatele). Ceny peletek v Nemecku - mnohem vetsi propad je v elektrine ktera se za par let srovna. 2)Ztrata iontu v potrubi. Ano v tvem pripade budes mit doma kyticky, ale vseobecne pro lidi co si poridi rekuperaci a nemaji v dome kyticky 3)Vireni prachu. Rozhodne ty radiatory viri mnohem min prachu nez rekuperace. Vzdyt ten vzduch to primo vydechuje, vireni je mnohem vetsi 4)Cisteni rozvodu. Chtel bych videt jak se cisti rozvody v podlaze, to se ta podlaha rozdela abych se vsude dostal? Dale pokud je potrubi z AL materialu kde ma stena vroubkovani, by me velice zajimalo jak se to da cistit. Po 10letech se usazeny prach urcite nevycisti. 5)Vetraci system Schiedel Aera - pochybuji ze firma Schiedel dela veci spatne. Patri mezi spicku v kominech. Proc by tam tedy davali vetracek s malym vykonem,...protoze to maji otestovany a staci to. 6)Tepelnou ztratu vetranim v dome s kterym stale pocitas, vychazis z ceho? Ze se ma vetrat 30m3/1osoba?, dle meho nazoru to je uplne prehnane. Staci kdyz bude vetrani ridit cidlo vlhkosti ktere pozna v jake mistnosti jsou lide a podle toho vetra. Popr. si vyvetrani celeho objektu zapnu sam. Nepotrebuji aby mi neustale cirkuloval vzduch jen proto ze by mela byt vymena vzduch na osobu 30m3. Ta tepelna ztrata co uvadeji vyrobci rekuperacek a kolik se usetri je brana na 30m3/1osoba. Je to pouze dobrej reklamni trik. Pokud by clovek pouzival cidla vlhkosti popr. manualni knoflik vetrani, tak usetri nejvic penez. To ze rekuperace usetri tolik penez je ,,reklama,, v realnym zivote to je jinak, protoze clovek nemusi tolik vetrat a ma pritom cistej vzduch bez kondenzace vody. 7)Schiedel Aera te mozna nenadchl, ale pro me ma vic plusu nez rekuperace Schiedel + cistejsi vzduch + pri provozu temer zadny kluk v mistnostech. + min. narocnost na udrzbu. + cena 40 000 - 60 000Kc/RD cena vyrobce bez slev - tepelny most Rekuperacni jednotka + usetreny penize za topeni (bez pouziti reklamnich triku jak se ma vetrat to moc usetreni nebude) - horsi kvalita vzduchu - hluk 50db - sireni hluku diky rozvodum (mohu slyset TV z obyvaku) - udrzba - naklady na vymenu vetraku. Vymenit vetraky urcite nebude levna zalezitost. Kazdy z nas vy jak hlucny zacne byt vetrak v pocitaci do 2let. - cena, kompletni system od Atrey je v tvem pripade 120 000Kc bez slev a dalsich domacich priprav? Vetsinou ta cena je na 150 000Kc Suma sumarum. Pro me je jednoznacne lepsi vetraci system Schiedel Aera.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	04.03 2008 08:59

U� jsem psal, �e peletky n�co do sebe maj�, ale odhadovat stav v�c� dop�edu je bohu�el jako p�edpov�dat po�as�. Jen pozn�mka - kdy� se ty kamna denn� zap�naj� jen na chvili�ku, tak jak si u�iju ten pl�polaj�c� ohe�? Krom toho nev��m, �e kamna nebudou pr�it. Vzduch v potrub� p�ich�z� o ionty - stejn� jako p�ich�z� o ionty vzduch ve styku s um�lou hmotou a hromadou dal��ch vymo�enost� v dom�. Man�elka je kyti�kov� maniak, o ionty nouze nebude. Abych �il �zdrav�, tak bych si musel nechat postavit d�evostavbu, hlin�n� om�tky, izolaci ze sl�my a na dvorek st�do koz. Vzduch ve vzduchotechnice je �erstv� po��d, je nas�van� z venku a rozvody se daj� vy�istit. Co na n�m bude hor��ho? Jo �e nebude hluk, tepeln� ztr�ty a vymra�en� d�m. A �e vzduchotechnika v�� prach - asi jsi nevid�l, co d�laj� radi�tory. Ka�dop�dn� tam bude d�ky filtr�m m�� prachu ne� p�i v�tr�n� okny. J� rozvody hodl�m �istit a pokud se o syst�m budu starat, tak se o funk�nost neboj�m. No a �e se roury ZR propadnou - nejsou ty roury n�hodou ur�eny na venkovn� pou�it� do zem�? Pokazit se m��e v�e a v�e se d� i �e�it. Psal jsem, �e n�vratnost ZR je sporn�, m� sv� klady i z�pory. Jde to i bez n�j. Radi�tory jsou ov��eny desetilet� - �mankote a ty d�chac� probl�my z p�etopen�ch a profukuj�c�ch panel�k� maj� lidi odkud? Na ten Schiedel syst�m jsem se d�val a n�jak m� to nenadchlo. Ten �pomocn� v�tr��ek� to bude muset cel� ut�hnout, tlakov� ztr�ta bude ur�it� v�t�� ne� tah toho kom�na. To u� se mi l�b� rekuperace za 30tis�c (v�m, je z n� �patn� vzduch), ale u�et�� polovinu n�klad� na topen�. Kdy� spo��t� n�klady, co t�m v�tr�n�m vylet� kom�nem (doslova), tak p�i pr�m�rn� teplot� 0 stup��, vnit�n� 22 a v�m�n� vzduchu 0.3 ti ut�k� u m�ho domu cca 840W. To je v�t�� spot�eba, ne� ztr�ty prostupem. M��e� v�trat rovnou okny a bude to tot�. Tady je to zase jen o komfortu, �e se nestar� o v�tr�n�. Nepsals n�hodou, �e n�vratnost rekuperace nen�? U toho Schiedela je to taky tak, akor�t je na tom bar�k energeticky podstatn� h��. O mo�n� probl�my v budoucnosti se neboj, t�ch bude �

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	27.02 2008 17:12

Jeste k tem nakladum. Investice v mem pripade bude vetsi. Komfort tam taky nebude takovy jako mit elektrokotel, ale to me snad nezabije jit se obden podivat do kamen. Na druhou stranu topit 2X levneji a mit cistounkej vzduch bez zapachu a moznych budoucich problemu.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	27.02 2008 16:59

Tak jsem videl v realu peletkovy kamna Edilkamin ecoidro. Vysypani popele z popelniku cca 1x tydne. Prikladani u dobre izolovaneho domu bez ohrevu vody na myti se da pocitat na dny, kamna se zapaluji denne pouze na chvilku. Clovek se dle meho nazoru moc nenadre a za tu krasu plapolajiciho ohne a salaveho tepla s cistotnym prostredim v obyvaku :-) Zatim co jsem byl na dofce jsem narazil na nove poznatky ohledne rekuperace se zemnim registrem. Prochazejici vzduch potrubim prichazi o ionty, rekuperacka tento vzduch rozvadi po dome a nekteri lide mohou timto trpet. Dale si mysli ze za cca 10let nebude vzduch v rozvodech v dome tak cisty a celkove cely system uz nebude takovy jak na zacatku - vzduch bude mit urcity zapach nehledne na to ze vzduchotechnika viri prach. Suma sumarum mne to vse i odrazuje od pouziti zemniho registru vzhledem k problemum ktere to muze prinest. Kdo mi zaruci ze se potrubi po par letech nekde nepropadne a mirne nepraskne? asi nikdo. Treba to poznam na cistote vzduchu, ale kde potom hledat ten problem, rozkopat zahradu? A pokud to na cistote vzduchu nepoznam a pouze budu castej nemocny, kdo mi potom rekne mate to z prasknuteho, prorostleho potrubi nebo plisne ktera se tam bude vytvaret specialne v urcitem rocnim obdobi. Nevim nevim, ale dat x desitek tisic korun jen cca na 15let a zjistit ze vzduch vubec neni tak kvalitni jako si otevrit jednoduse okno nebo pomoci jine vetraci jednotky je na zvazenou. I u te nove instalace nebude vzduch tak kvalitni jako mit otevrene okno nebo pouzit vetracku ve zdi. Za cisty a kvalitni vzduch bez moznych nemoci a bez hluku v dome si radeji poridim jiny system. Navratnost rekuperace dle me neni. Po 15letech rekuperaci za 120tisic snad ani nezapnete jak to bude mit spatny vzduch. Radiatory jsou overeny X desetileti a funguje to bez problemu a bez nemoci dychacich cest. Videl jsem reklamu na vetraci system bez problemu ktere prinasi rekuperacka a zemni registr. http://www.schiedel.cz/vetrani/ Co se tyce zatim me investice: radiatory - 1 generace komin - 1 generace + udrzba kamna - cca 20let. Schiedel Aera - 40-60tisic (cena pro RD od vyrobce bez slev) - cisty vzduch i za 20let, mechanicka cidla na privod vzduchu bez hluku. V celem systemu je pouze jeden vetracek pod strechou. System funguje hl. samotizi. suma: obmenuji se pouze kamna za 60tisic, vetracek + udrzba rekuperace jak dlouho ??? je to investice za 120tisic a cisty vzduch tam po 15letech urcite nebude. A cim jinym pak topit kdyz budou v dome rozvody pouze stare vzduchotechniky z ktere bude citit zapach.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	19.02 2008 12:25

Svoji spot�ebu TUV jsem uvedl a p�itom se doma v�ichni ob�as umyjeme :-). Je fakt �e si vodu zbab�le �ed�me, abychom se neopa�ili. Pra�ka je vet�inou jen na studenou vodu. Ano v�trat tak opravdu nemus�. Okny taky lidi v�traj� co nejm�n� - studen� vzduch je prost� diskomfortn�. Pak se ale v novostavb� m��ete do�kat pl�sn� a to mno�stv� �kodlivin z �erstv�ho n�bytku taky nen� zanedbateln�. J� jsem pro rekuperaci. Radi�tory nebudou, na topen� se pou�ije rozvody vzduchotechniky. J� se s kom�nem schiedel uni (8m) dostal p�es 50tis�c po slev�. I kdybych si na�el jinou a levn�j�� variantu, tak mus�m po��tat nav�c st�e�n� v�lez, l�vku a oplechov�n� kom�na. Zbavil jsem se kom�nu i potenci�ln�ho mostu a teprve �as uk�e, jestli to nebyla chyba. M� se peletkov� kamna celkem l�b� a uzn�v�m, �e to n�co do sebe m�. Chci m�t v dom� ale komfort bez p�ikl�d�n�. Za p�r let, jakmile se to vyplat� a oklepu se z p�j�ek, si po��d�m sol�r. U peletek se boj�m jen jedn� v�ci, �e budu muset v kamnech topit kv�li TUV i kdy� nebude venku zima. Bral bych sp� samostatn� kotel nebo akumulaci. Na�t�st� m� d�m z VPC obrovskou akumula�n� schopnost.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	15.02 2008 13:23

K ty vode. Co dene se musis sprchovat 1x v tydnu koupat, dale si myjes spinave ruce, holeni, umyvas nadobi, myjes schody, pracka atd. Je toho mnohem vic a kdyz se tohle vsechno secte tak se podle me v prumeru pod 220L / 1den nedostanes, je to ale pouze muj nazor. Co se tyce toho vetrani, mozna odsuzuji rekuperacni jednotky, ale firmy co prosazuji rekuperacni jednotky poukazuji na to ze se musi vetrat, ale to vetrani co oni uvadeji neni realny, clovek tolik vetrat nemusi, takze ta spotreba enegrie klasickym vetrani take neodpovida, jsou to pouze doporuceni hl. od firem co rekuperacni prodavaji aby jich prodali co nejvice. Ja si chci poridit zemni registr spis kvuli mensimu vetrani (vyvarovat se kondenzaci vody v dome) a take kvuli lete - jako klimatizace. Hlucnost rekuperacky, mno bud ma kamaradka spatne nainstalovanou rekuperacku nebo to je hlucny vsude. Vyrobci uvadi sireni hluku v potrubi 3m od jednotky. Zalezi na vykonu vetrani, ale hlucnost od 26 - 44dB a u jednotky 53dB se mi zda hodne vysoka. Topeni. Radiatory v dome budu mit stejne jako ty u elektrokotle (pokud je take planujes) V mem pripade 7 radiatoru. Komin. kamarad si minuly rok stavel sam komin Schiedell UNI pro 2 podlazni dum a prislo ho to celkem po sleve na 27tis. vcetne prstencu na strechu - normalni komin. U krbovych kamen na peletky staci vyvist 8cm rouru a tod vse. Ceny peletek. V Nemecku a Rakousku se uz hodne topi peletkamy. Ceny peletek jsou o cca neco vyssi nez u nas, ale cena elektriny je uplne jinde. Ano peletky u nas pujdou nahoru, ale ceny peletek nepujdou tak extremne nahoru jako elektrina. Pokud se za par let srovname s Nemeckem tak topit elektrinou bude velmi drahe. Kamna nebo krbovou vlozku si urcite instaluji, hl. duvodem je romantika :-) a salave teplo z kamen...z vlastni zkusenosti -> je to prijemne. Dneska odjizdim na tyden na dovolenou, takze uz nebudu reagovat na prispevky. Az se vratim tak se pojedu podivat a nechat si predvest kamna na peletky co prodava f. Dufa - Edilkamin Ecoidro. Firma sidly par kilacku od nas.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	15.02 2008 09:23

V�po�ty jsem prov�d�l p�es TZB-info - porovn�n� n�klad� na vyt�p�n�. Ty odhady tepl� vody jsou nadsazen�. Pokud se bude� denn� camrat v pln� van�, tak toho mo�n� dos�hne�. Podle toho v�po�tu m�me m�t ro�n� spot�ebu 120m3 TUV a p�itom na�e 2.5 �lenn� rodina m�la za rok spot�ebu 27m3 TUV, tak�e ty 4MWh jsou dost re�ln�. D�lce topn� sez�ny bych docela v��il, pokud d�m bude EPD (nezkon�me-li n�co stavbou), tak to nen� nere�ln� ��slo (p�i pr�m�rn� zimn� teplot� 0 tam pot�eba topit je opravdu minim�ln�, top� se hlavn� v obdob� velk�ch mraz�). Spot�eba za topen� podle m� bude ni��, ale nechci b�t p�ehnan� optimista. S �ivotnost� nov�ch technologi� bych byl opatrn�, je rozd�l star� litinov� kotel a nov� elektronicky ��zen� s mechanick�mi ��stmi. Mo�n� bude �ivotnost del��, kdo v�. ��innost zemn�ho registru se odhadnout d� - m�ch 27m d� n�jak�ch 250W v zim� a 400W v l�t�. Nic moc, hrani�� to s n�vratnost�. Co se t��e rekuperace, tak tepeln� ztr�ty bez rekuperace jsou cca 2.5kW + v�tr�n� 3kW tj. 5.5kW. S rekuperac� n�jak�ch 2.8kW. Rozd�l je dost podstatn�, ale nedok�u odhadnou vliv na d�lu topn� sez�ny. Rekuperace nen� jen o v�t��n�, ale i o komfortu. J� po��t�m s n�jak�mi 120tis. za rekuperaci a rozvody. El. energie, co se�ere v�tr�k v rekuperaci se vyu�ije jako teplo v dom�. Peletkov� kotel taky �ere n�jak� proud, ale nikde jsem se nedo�etl jak�. Rekuperace hluk d�lat douf�m nebude, tak� jsem byl ve stavb�ch, kde je osazena. Je�t� ohledn� cen - zapomn�l si po��tat investici za topen� do tv�ho domku. Ty tam nebude� m�t radi�tory nebo podlahovku? Kom�n uprost�ed domu asi taky nevybuduji z oby�. nerez trubky, j� m�l rozpo�et na kom�n na n�jak�ch 60tis. Pokud to um� n�co na zp�sob turba, tak by to snad �lo, ale mus� se to p�izp�sobit dispozici. Cenov� n�r�st elekt�iny je, ale kdo si mysl�, �e peletky z�stanou cenov� dole se p�kn� sp�l�. Jakmile lidi za�nou n�co vyu��vat, tak ceny let� nahoru a srovnaj� se s jin�mi palivy (plyn, LPG, nafta, za chv�li d�evo). Peletky asi nejsou �patnou investic�, ale budoucnost se d� odhadovat pouze z k�vov� sedliny a politici n�m v�em je�t� uk�ou. Pro online pokec b�v�m na ICQ 276151967.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	15.02 2008 06:15

Jak jsi dospel k temto vypoctum? Spotreba ohrate vody pro 4 clennou rodinu dela 8.1 MWh/rok. http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=47&h=38 mozna jsou tyto vypocty malinko prehnane ale nemuzes mit 2X mensi spotrebu. Co se tyce topne sezony 70dni se mi zda hodne malo. Kdyz si vezmu ze u kamen na peletek jde prumerne do prostoru 1KW tepla a zbytek do vody, tak si nedokazu predstavit ze bych mel topit s timto vykonem jen 70dni. Dale pokud mam izolovany dum tak zivotnost kamen na peletky se zvysuje, nevim ale 15let se mi zda taky malo jako zivotnost, kyz si vezmu jak dlouho ma muj strejda ocelovy kotel na tuha paliva (cca 23let) a to v nem topi pomerne hodne (stary dum). Komin u peletkovych kamen staci nerez trubka investice do 10tisic. Ano obsluha peletek neco zabere, ale kdyz si vezmu pri jakym vykonu vydrzi peletky dlouho horet, tak ta obsluha neni casove narocna. Jde pouze o prikladani, jinac ovladani se dela dalkovym ovladace. Stale se ale zapomina na rapidni cenovy rust elektriny. Osobne planuji mit zemni registr ale pouze s ventilatorkama na odsavani a prisavani vzduchu. Neplanuji napojit rekuperacni jednotku, ktera bude mit vyssi spotrebu elektriny. Investice je pomerne vysoka a hlucnost je taky slyset. Byl jsem v drevostavbe a sireni hluku jde opravdu slyset. Suma sumarum tvoje odlisne naklady na topeni: elektro kotel 10tis + rekuperacni jednotku 160tis? + zemni registr. Moje naklady: kamna na peletky 67tis + komin 10tis + zemni registr + ventilatorky s rozvodem 15tis. Cenovy rozdil jde videt. Vubec ale nedokazu odhadnout ucinnost zemniho registru bez rekuperacni jednotky. Topna sezona u me varianty by mela byt o neco vyssi, ale na druhou stranu spotreba elektriny rekuperacni jednotky bude vyssi nez ventilatorky a do budoucna pri rustu cen to bude znat. Beru ze kamna na peletky budou o neco dele horet (delsi topna sezona) ale v tom momente nepotrebuji ohrivat vodu v bojleru. Tedka tady teoretizujem, vse by se potvrdilo realnym provozem s nastupem Eura do CR a zmenou cen elektriny.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	15.02 2008 01:10

Zkusme to porovnat. Kdy� budu p�edpokl�dat mou ro�n� spot�ebu (m�j siln� odhad, pro jin� stavby to bude odli�n�) teplo 2.5MWh, TUV 4MWh, elektrika 2.5MWh, tak p�i topen� D45 (elektrokotel + bojler) je to ro�n� topen�+TUV 13779k�, elekt�ina 9485k� tj. celkem 23263k� (prvotn� investice 20tis�c za bojler a kotel) a pokud budu p�edpokl�dat �ivotnost t�eba 15let, tak je to ro�n� 24596k�. V p��pad� peletek se v topn� sez�n� TUV oh��v� peletkami a mimo bojlerem. Probl�m je v tom, �e u takhle zaizolovan�ho domu je topn� sez�na kr�tk� a TUV se bude se oh��vat p�ev�n� bojlerem. Pokud byla elekt�ina v sazb� D25 a topn� sez�na 70dn� (nev�m, jak p�esn� je to oddhad), tak ro�n� n�klady budou: peletky 2418k�, bojler 5527k� a elekt�ina 9101k� tj. celkem 17046k� (prvotn� investice za kotel minim�ln� 66000k� + bivalentn� bojler 10000k�) a p�i �ivotnosti 15let je to ro�n� 22113k�. Schv�ln� jsem si to spo��tal pro plynov� kotel a tam je ro�n� elekt�ina za 11532k� a plyn 9378 (kotel geminox je ur�it� p�es 70tis�c) a ro�n� to d�l� 25576k�. Dalo by se tomu pomoct akumula�n� sazbou D25 a pokud by bojler jel jen na plyn (co na to �EZ?), tak to d�l� 23145k�. P��klad se sol�rem - t�eba sestava od Regulusu 400l, 3 kolektory za 100tis�c. Nev�m ale jestli z�sobn�k um� elektro oh�ev - p�edpokl�dejme �e ano. P�i ��innosti 40% a sazb� D45 je: elektrokotel 5307k�, TUV 5072k� a elekt�ina 9484k� tj. celkem 19863k� (sol�r + kotel za 115tis�c) a ro�n� to d�l� 27526k�. Zat�m je to nejdra��. Ano vyhr�l peletkov� kotel, ale cenov� rozd�l nen� a� tak velk� a to jsem nepo��tal pot�ebu kom�nu a spl�tky �rok� na kotel. Peletkov� kotel taky pot�ebuje n�jakou obsluhu a �dr�bu. Holt nen� v�e jednoduch�. J� jsem pro co nejjednodu�� technick� �e�en�, proto�e kdy� se n�co m��e pokazit, taky se to pokaz�.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	14.02 2008 17:41

P.S. naklady za topeni peletkama budou nizzsi nez mit elektrokotel + v topnem obdobi si budu ohrivat vodu za jinou cenu nez elektrikou.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	14.02 2008 17:39

Vcera jsem sondoval cim jinym ohrivat vodu nez bojlerem. Bojler se mi zda ponekud draha zalezitost. Domy se max. izoluji a na druhe strane se na tohle zapomina. V tvem pripade naklady na ohrev teple vody budou prevysovat naklady za topeni ! Ja jsem taky planoval ohrivat vodu v bojleru celorocne. Ale kdyz jsem tak pocital, proste hodne se tomuhle nevenuje pozornost. Po celkovem zhodnoceni nejspis instaluji krbova kamna na peletky z rozvodem do TUV. Zasilam odkaz na tyto kamna, maji vysokou ucinnost ladovat teplo do vody (bojleru). Jinac ceny elektriny pujdou v brzke dobe jeste hodne nahoru (vysoka cena za teplou vodu) kdezto ceny paletek moc ne, v Nemecku je cena elektriny uplne nekde jinde a pritom cena peletek je o neco malo vyssi nez u nas. http://www.vltava2000.cz/dufa/GoodsDetail.asp?strGoodsID=EDILECOIDROCERVENA

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	14.02 2008 14:26

Jak je ps�no i v popisu, TUV bude zaji��ovat bojler. Zat�m jsem limitov�n financemi, abych se pou�t�l do sol�ru a i tam je moment�ln� n�vratnost dost nejist�. Po p�r letech to zhodnot�m a podle cen energi� mo�n� p�ejdu na akumulaci a sol�r.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	14.02 2008 06:42

Cim planujes ohrivat vodu?

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.02 2008 22:41

Nem�m zat�m v pl�nu osazovat akumula�n� n�dr�, v�robc� je hromada (Dra�ice, Regulus, ...) a cenu je nejlep�� poptat od nich. ��dn� podrobn�j�� informace jsem zat�m nestudoval, j� m�m v pl�nu osadit elektrokotel.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	12.02 2008 09:52

Posli mi PLS odkaz na nakou levnou akumulacni nadrz kterou by jsi popr. volil do sveho domu pokud by jsi mel krbovou vlozku s vymenikem. Vubec nemam prehled jak to vsechno funguje.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.02 2008 09:45

Nemyslel jsem p��mo akumula�n� n�dr� od Atrei i kdy i to je mo�n�. Ceny jejich n�dr�� jsou ale krapet p�emr�t�n� - http://www.atrea.cz/?page=cz,212 . D� se pou��t libovoln� akumula�n� n�dr�, Atre�ck� VZT jednotka m� integrovan� teplovodn� radi�tor na oh�ev vzduchu a ten se napoj� na libovoln� zdroj tepla (elektrokotel, akumula�n� n�dr�).

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	12.02 2008 07:53

Muzu te poprosit o odkaz na akumulacni nadrz od Atrey. Vubec nemam predstavu jak to pracuje. Na fotecky tve izolace ve strese se tesim. Drzim palce.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	12.02 2008 00:16

Nemysl�m si, �e st�echa nevydr�� m�m d�tem, t�ch 100let je douf�m re�ln� �ivotnost krovu. Tr�my samoz�ejm� p�i vysych�n� pracovat budou, ale proto se do krovu d�v� vata, kter� se p�izp�sob� a nav�c izolace bude po vrstv�ch. Mosty krokvemi u mne vznikat nebudou, pod 20cm krokvemi bude dvojit� ro�t 2x10cm s vatou. A� to budu realizovat, tak to vyfot�m. Jak je to s pevnost� lepen�ch tr�m� nev�m, v�m jen, �e cena je podstatn� vy��. M�n� krokv� ale znamen� nap��klad siln�j�� lat� - u mn� nap��klad pokr�va�i necht�li riskovat lat� 30x50 vzhledem ve vzd�lenostem krokv� a hmotnosti krytiny. Krytinu jsem vybral z v�ce d�vod� betonovou od KM-Bety a o �ivotnost st�echy se neboj�m. Jak dlouho vydr�� plechov� krytina netu��m, priority ohledn� krytiny si mus�te zv�it s�m, j� do plechu j�t necht�l. Krbov� vlo�ka m��e nat�p�t akumula�n� n�dr� a z t� m��e topit VZT od Atrey a nemus� b�t vodn� topen�. Mne zat�m akumulace neoslovila, ale jej� �as p�ijde (spolu se sol�rem).

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	11.02 2008 19:34

A co na strechu? Uvazuji o stresni plechove krytine Ondusteel. Imitace tasek je hodne dobra a NIZKA vaha stresni krytiny.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	11.02 2008 14:02

Dikes za poznatky a odpovedi. Jenom k tem tramum, ja premyslim o lepenych tramech vzhledem k tomu ze do budoucna opravovat strechu je pekna divocina. Moje deti az jednou budou opravovat strechu tak nebudou muset tak brzo jako u nelepenyho tramu. Normalni tramy se krouti do vrtule a urcite vznikne nekde mezera mezi izolaci a tramem a pak dum nebude tolik izolovat. Dale lepene tramy nemusi byt tolik siroke a tim nevznika takovy tepelny most jako je tomu u normalnich tramu. Unosnost lepenych tramu je vetsi a tim se muze pouzit mene tramu a o5 se zmensuji tepelne mosty. Suma sumarum zivotnost strechy je pro me dulezita akorat ta cena je vyssi a to je velky minus. K te krbove vlozce s vodnim vymenikem. Investice do radiatoru je pomerne vysoka a nenavratna. Planuji pouze horkovzdusny rozvod samotizi, max. naky vetracky do pokoju.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	09.02 2008 19:42

K dotaz�m: ad1) Nev�m, pro� by se m�l registr obsyp�vat �t�rkem. J� ho m�m ulo�en� v j�lu a i p�es such� l�to byl j�l docela vlhk�. M�l by to b�t ide�ln� stav. Sklon ven by byl vhodn�, pokud by byl registr zakon�en� revizn� �achtou. Pozemek m�m m�rn� do kopce a necht�lo se mi investovat n�jak�ch 15tis�c za �achtu kv�li kondenz�tu. Boj�m se �e n�vratnost registru by pak hrani�ila s �ivotnost� a tak jsem rad�ji zvolil variantu s �erpadlem (cena cel�ho m�ho ZR je cca polovinou ceny �achty). ad2) fas�dn� polystyr�n EPS 70 F ad3) EPS 100 S ad4) Uchycen� je mo�n� realizovat bu� na kovov� kotvy nebo na hranoly. D�evo ��kal projektant i dodavatel oken a mn� p�ijde sympatick� vzhledem k paroz�bran� a zateplen�. ad5) Lepen� tr�my kde? Tepeln� odpor tr�mu oby�ejn�ho nebo lepen�ho bude plus m�nus stejn�, cenov� rozd�l bude dost podstatn�. Jedin� v�hoda je, �e konstrukce nepracuje. Pokud se jedn� o kovov� stojky vaznic, tak tam by se teoreticky daly pou��t lepen� hranoly, ale p�i�lo mi to jako zbyte�n� komplikace. Kovov� jsou pro to, �e se schovaj� do 115mm p��ek a nebudou vid�t a snad ani pracovat. ad6) F�lie je Delta Maxx plus se samolepic�m okrajem a lepen� je. Pokud se voda dostane pod ta�ky, tak p�edpokl�d�m ste�e, proto�e tam nebude ni�� teplota ne� venku. ad7) Software nezn�m, ale ztr�ty se daj� relativn� p�esn� spo��tat podle parametr� konstrukce. Co ale �lov�k neodhadne, jak kvalitn� je stavba provedena, slune�n� zisky, mno�stv� va�en�, sv�cen� a podobn�. S�m nev�m, jak�ch parametr� stavba dos�hne, ale doufejme �e to bude alespo� nadpr�m�rn� NED. Do takov�ho domu je krbov� vlo�ka vhodn� asi jen s akumulac� do vody, jinak se takov� d�m rychle p�etop�.

JmĂ©no:	Marek Bednar
E-mail:	marek (teÄŤka) bednar (zavinĂˇÄŤ) cbox (teÄŤka) cz
Datum:	08.02 2008 09:34

Zdarec,mam par dotazu: 1)zemni registr: mas pod trubkama sterk s piskem a prez to latku? nebo jsou trubky polozeny pouze na zem, nebude to delat problemy? Nedela se sklon zemniho registru od domu k nasavanemu vzduchu, ryhleji vysycha voda bez pouziti cerpadla jak mas ty. 2)polystyren venkovni izolace: presny oznaceni, vim ze to je Styrotrade, ale jaky? 3)polystyren podlaha: jaky mas presny oznaceni na podlahu. 4)ulozeni oken: vsude jsem videl umisteni oken na zelezne jekly. 5)tramy: Neni lepsi pouzit u pasivniho domu tramy z lepeneho hranolu aby nevznikal tak velky tepelny most? Ve Finsku se standartne delaji lepene tramy. 6)folie na strese: nemela by se folie mezi sebou prelepovat paskou? Pokud se dostane voda pod tasky a zamrzne tak se muze led protlacit mezi foliema k izolaci. 7)planuji temer presnou skladbu domu, pouze budu mit na vic oblozeni ze dreva a topit planuji krbovou vlozkou + primotopy. Da se pomoci nejakeho softwaru vypocitat tepelna ztrata doma a podle toho zvolit krbovou vlozku, ma nekdo odkaz? Dikes za odpoved

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	23.01 2008 19:49

M�m zelen� dekperimetr, ale zat�m nen� zabudovan�. Hloubka ulo�en� bude od 60-90cm a budu d�lat dren� okolo spodn� �rovn� toho perimetru, proto�e m�me j�lovit� podlo�� a z pole se p�i de�t�ch t�hne voda. Chyst�m se lepit to na buchty jen si nejsem jist jak lepidlo ve vlhku bude trvanliv�. Spodn� hrana perimetru se op�r� o tu patku z�kladu, tak to snad nebude m�t kam ujet. P�edpokl�d�m, �e na sokl p�ijde st�rka s perlinkou a na n� obklad nebo n�jak� zrnit� om�tka a ta nopovka by mohla �e�it probl�m se vzl�n�m�m vlhkosti do nadzemn� ��sti st�rky soklu. Pokud to bude pravideln� vlhnout a mrznout, tak to asi dlouho nevydr�� a nopovka by tomu mohla pomoct (naho�e bych nopovku p�ikryl asi ka��rkem nebo dla�bou). No aspo� �e ta nopovka nemus� b�t a� po spodn� okraj perimetru. Je�t� asi pro��tr�m konference, ne� se do toho vrhnu.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	23.01 2008 18:17

J� bych ten styk perimetru se zem� ne�e�il, proto�e perimetr je d�lan� na to, aby se p��mo zeminou zasypal. ��dn� nopovka by tam u� nemusela b�t. Ten perimetr m�te na ZB p�ilepen�? Do jak� hlouby ho m�te pod ter�nem a nad n�m? U m� to je to 80cm pod a 20nad .... http://www.rigips.cz/pages/productsAndSystems/perimetr.aspx

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	23.01 2008 16:41

Mo�n� je toho perimetru trochu moc, ale bude se o n�j op�rat zateplen�. Jinak by se to muselo �e�it asi n�jak�m ro�tem nebo li�tou a zase je tu probl�m s mostem. Jen je�t� nev�m jak na detail styku zem / perimetr - pokud pou�iji nopkovou f�lii, jak ji nad zem� zakon��m. Va�e skladba asi odpov�d� doporu�en� Atrey, kde kan�ly maj� b�t v prost�edn� 5cm vrstv� a na nich je zase 5cm EPS - ze to aby se vzduch neochlazoval d��v ne� vy�st� pod okny (jinak by vzniklo podlahov� vyt�p�n�). J� m�m v podlaze 260mm EPS 100S a budu ho d�vat (jako skoro v�e aby se p�ekryly mezery) ve dvou vrstv�ch po 130mm. Kan�ly na vzduchotechniku pak vy��znu odporovou �eza�kou (pot� co je nane�isto poskl�d�m a namaluji si obrysy). Vr�ek rozvod� pak p�ekryji tak� n�jakou vrstvou EPS.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	23.01 2008 15:38

D�kuji za odpov��, je to super �e�en�. Taky vym��l�m jak odd�lit izolac� z�klad� domu od terasy a toto mi to vy�e��. Jenom dotaz, nen� toho perimetru zbyte�n� moc? M� projektant navrhl \"jenom\" 200. Je�t� bych se cht�l zeptat na skladbu EPS v podlaze, m�m v projektu vzduchotechniky uvedeno 1x Stabil S150 150mm a 2x50mm EPS 100Z a moc se mi toto �e�en� nel�b�. Tak to jenom tak pro srovn�n�. D�ky ... Honza

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	23.01 2008 08:40

T�� m� z�jem o tyto str�nky. Z�klady jsou ud�l�ny jako spole�n� patka v zemi na kter� je ztracen� bedn�n�, kter� u� ale nen� spojen� - je tam mezera na izolaci. D�m je tak izolov�n samostatn� perimetrem 2x140mm a gar� m� kolem sebe jen 80mm.

JmĂ©no:	Honza
E-mail:	johnny (zavinĂˇÄŤ) tiscali (teÄŤka) cz
Datum:	22.01 2008 17:57

Dobr� den, jsem fandou EPD a proto se z�jmem sleduji Va�e str�nky. Jenom by m� zaj�malo, jak m�te vy�e�en� zateplen� z�kladu (soklu) mezi domem a gar��. Jde mi o to, jestli je perimetr i kolem gar�e nebo kop�ruje z�klady obytn� ��sti domu a jak je vy�e�en� tento p��padn� tepeln� most. D�kuji.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	16.01 2008 20:03

Nemysl�m si, �e ��ka ytongu je probl�m. Vn�j�� strana domu je rovn� a p�e�n�vaj�c� vnit�n� 1cm bude \"utopen v podlaze\" tj. pokud nebude va�e izolace + podlaha pod 20cm, co� nep�edpokl�d�m, tak se to schov�. Nev�m, jestli prefabet nen� ten �ed� materi�l, co jsem vid�l ve stavebnin�ch a kter� se po navlhnut� choval jako bl�to. O n�m jsem ani neuva�oval. P��ky je�t� nem�m, ale budou op�t z VPC. Jednak je to stejn� materi�l a jednak je to i levn�j��. Pouze je od z�kladu odizoluji ytongem, ale bude tam muset p�ij�t 120x250 a tak to bu� budu muset �ezat nebo naho�e dozd�t l�covkami. Na�t�st� se to schov� do podlahy.

JmĂ©no:	Laďa Stříteský
E-mail:	lstritesky (zavinĂˇÄŤ) cominfo (teÄŤka) cz
Datum:	16.01 2008 08:00

Zdrav�m, chci taky stav�t z VPC a odizolovani paty domu chci provest stejnym zpusobem, jako vy. Ovsem u Ytongu narazim na problem sirky, ktera je 25cm, kdezto u VPC 24cm. Uz jsem to chtel resit treba Prefabetem, nebo SuperPorfixem, ovsem vysku prvni rady projektant navrhl 20cm, aby mu dobre vychazel strop, ale 20cm tloustky uz Prefabet nedela. Proto jsem se chtel zeptat, jak jste resil ten rozdil. A pricky jste delal z Ytongu, nebo VPC. Pokud Ytong, tak jak se snasely dva rozdilne materialy. Nepraska to v rozich? Diky za pripadne odpovedi. La�a

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	31.12 2007 20:54

Omlouv�m se za chybu, kv�li kter� ne�lo do f�ra vkl�dat p��sp�vky. U� je opravena.

JmĂ©no:	Yetti
E-mail:	radim2tej (zavinĂˇÄŤ) seznam (teÄŤka) cz
Datum:	05.12 2007 23:15

Zprovozn�no f�rum

email: radim2tej (zavináč) seznam (tečka) cz